PÉČE O KŘEHKÉ EKOSYSTÉMY: UDRŽITELNÝ ROZVOJ HORSKÝCH OBLASTÍ

ÚVOD

13.1. Horské oblasti jsou důležitým zdrojem vody, energie a biologické diverzity. Dále jsou zdrojem klíčových zásob bohatství, jako např. nerostných látek, lesních a zemědělských produktů a rekreačních možností. Jako rozsáhlý ekosystém představující komplexní integrální součást ekologie naší planety je životní prostředí horských oblastí je esenciální pro přežití globálního ekosystému. Ekosystémy hor však podléhají rychlým změnám. Tyto ekosystémy jsou ohroženy zrychleně postupující půdní erozi, sesuvy a rychlému úbytku přirozeného prostředí flory a fauny a genetické různorodosti. Mezi obyvateli horských oblastí se šíří chudoba a úpadek jejich tradičních vědomostí. Výsledkem je, že ve většině horských oblastí dochází k environmentální degradaci. Proto si správné řízení horských zdrojů a socio-ekonomický rozvoj jejich obyvatel zasluhuje okamžité zásahy a opatření.

13.2. Přibližně 10 % světové populace závisí na zdrojích nacházejících se v horských oblastech. Mnohem větší procento populace z těchto zdrojů čerpá, a to především vodu. Horské oblasti jsou pokladnicí biodiverzity a ohrožených druhů.

13.3. Tato kapitola obsahuje dvě programové oblasti, které by měly přispět k dalšímu řešení problému křehkých ekosystémů se zřetelem ke všem pohořím světa.Jsou to:
(a) vytváření a zvyšování ekologických znalostí a poznatků o udržitelném rozvoji horských ekosystémů;
(b) podporování integrovaného rozvoje v povodí a alternativních možností získávání obživy.

PROGRAMOVÉ OBLASTI

A. Vytváření a zvyšování ekologických znalostí a poznatků o udržitelném rozvoji horských ekosystémů

Východiska opatření

13.4. Horské oblasti jsou velmi zranitelné porušením lidské a přírodní ekologické rovnováhy. Horské oblasti ze všech oblastí nejcitlivěji reagují na všechny klimatické změny v atmosféře. Specifické ekologické poznatky a údaje o potenciálu přírodních zdrojů a o sociálně-ekonomických aktivitách v nich jsou esenciální. Horské oblasti a pahorkatiny mají schopnost udržet velmi bohaté rozmanité ekosystémy. Vzhledem ke své vertikální dimenzi vytvářejí gradienty teplotní, srážkové a slunečního záření. Na svazích určité hory se mohou vyskytovat víceré klimatické systémy, jako např. tropický, subtropický, mírný až alpinský, přičemž každý z nich představuje mikrokosmos s velkou různorodostí přirozených prostředí - biodiverzitou habitatů. Bohužel, poznatků o horských ekosystémech je nedostatek. Z tohoto důvodu je pro vypracování programů, které přispějí k udržitelnému rozvoji ekosystému horských oblastí, životné důležité vytvoření globální databáze ekosystémů hor.

Cíle

13.5. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) uskutečnit průzkum různých forem půdy, lesů, využívání vody, plodin, rostlinných a živočišných zdrojů horských ekosystémů, v návaznosti na práci existujících mezinárodních a regionálních organizací;
(b) vytvářet a udržovat databázové a informační systémy, které by napomáhaly při integrovaném hospodaření a environmentálním posuzování ekosystémů horských oblastí, v návaznosti na práci existujících mezinárodních a regionálních organizací;
(c) zlepšovat a budovat současné ekologické poznatky v oblasti technologií, zemědělských metod a péče o půdu a vodu v horských regionech celého světa, za účasti místních komunit;
(d) vytvářet a posilovat komunikační sítě a informační střediska pro existující organizace, které se zabývají problematikou horských oblastí;
(e) pomocí vhodných mechanizmů, včetně regionálních právních a jiných nástrojů, zlepšovat koordinaci regionálních činností zaměřených na ochranu křehkých ekosystémů horských oblastí;
(f) vytvářet poznatky a informace k zakládání databází a informačních systémů usnadňujících vyhodnocování environmentálních rizik a přírodních katastrof v ekosystémech horských oblastí.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

13.6. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s podporou příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) posilovat existující nebo ustavit nové instituce na místní, národní a regionální úrovni, které by vytvářely multidisciplinární ekologické poznatky týkající se vody a půdy horských ekosystémů;
(b) podporovat národní politiky, které by stimulovaly místní obyvatelstvo k využívání a transferu environmentálně šetrnějších technologií a zemědělských metod a metod péče o ochranu přírody;
(c) vytvářet vědomostní základnu a pochopení tvorbou mechanismů spolupráce a výměny informací mezi národními a regionálními institucemi zabývajícími se křehkými ekosystémy;
(d) podporovat takové strategie a politiky, které by stimulovaly farmáře a místní obyvatele k implementaci opatření na uchovávání a regeneraci ekosystémů;
(e) v souladu s požadavky integrovaného přístupu k horským oblastem diverzifikovat jejich ekonomiku, mimo jiné, vytvářením nebo posilováním turismu;
(f) integrováním veškerých činností týkajících se lesů, území obývaného zvěří a volně žijících zvířat způsobem umožňujícím uchovat specifické horské ekosystémy;
(g) v místech a oblastech bohatých na typické druhy vytvářet přírodní rezervace.

(b) Data a informace

13.7. Jednotlivé vlády by, na vhodných úrovních a s pomocí příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) udržovat a vytvářet kapacity pro meteorologické, hydrologické a fyzikální monitorovací systémy a pro provádění analýz, jež by zahrnovaly údaje o klimatické rozmanitosti i o distribuci vod různých horských oblastí světa;
(b) vypracovat inventurní soupis různých druhů půd, lesů, o využívání vod, o genetickém fondu plodin, rostlin a živočichů a soustředit přednostně pozornost na ty, kterým hrozí zánik. Genetické fondy by měly být chráněny in situ, a to udržováním a vytvářením chráněných oblastí, zdokonalováním tradičního farmaření a chovu i vytvářením programů umožňujících vyhodnocovat potenciální hodnotu těchto fondů;
(c) identifikovat rizikové oblasti nejvíce zranitelné erozí, záplavami, sesuvy a otřesy půdy, sněhovými lavinami a dalšími přírodními riziky;
(d) identifikovat horské oblasti ohrožené znečištěným ovzduším z přilehlých průmyslových a městských oblastí.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce

13.8. Vlády zemí a nevládní organizace by měly:
(a) koordinovat regionální a mezinárodní spolupráci a ulehčovat výměnu informací a zkušeností mezi specializovanými agenturami, Světovou Bankou, IFAD a dalšími mezinárodními a regionálními organizacemi, vládami zemí, výzkumnými ústavy a nevládními organizacemi zabývajícími se rozvojem horských oblasti;
(b) podporovat regionální, národní a mezinárodní propojování iniciativ lidí a činností mezinárodních, regionálních a místních nevládních organizací zabývající se rozvojem horských oblastí, jako jsou např. Universita OSN (United Nations University - UNU), Ústavy zalesněných horských oblastí (Woodland Mountain Institutes - WMI), Mezinárodní středisko pro integrovaný rozvoj horských oblastí (International Center for Integrated Mountain Development - ICIMOD), Mezinárodní horská společnost (International Mountain Society - IMS), Africké horské sdružení (African Mountain Association) a Sdružení horských oblastí And (Andean Mountain Association), jakož i podporovat výměnu mezi těmito organizacemi;
(c) pomocí zvážení vhodných mechanizmů, včetně regionálních právních a jiných nástrojů, chránit křehké ekosystémy horských oblastí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

13.9. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 50 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

(b) Vědecké a technické prostředky

13.10. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s pomocí příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly posílit vědecký výzkum a technické rozvojové programy, včetně jejich rozšiřování prostřednictvím národních a regionálních institucí, zvláště v oblastech meteorologie, hydrologie, lesnictví, pedologie a botanických věd.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

13.11. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s podporou příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) zahájit vzdělávací, osvětové a doučovací programy v oblasti environmentálně vhodných technologií a postupů, vhodných pro ekosystémy horských oblastí;
(b) podporovat vyšší vzdělání formou stipendií a přidělování výzkumných grantů na environmentální studie v horských oblastech a pahorkatinách, a to především kandidátům vybraných z původních obyvatel horských oblastí;
(c) poskytovat environmentální vzdělání zemědělcům, zvláště ženám, a tak pomáhat venkovskému obyvatelstvu lépe pochopit ekologické problémy týkající se udržitelného rozvoje ekosystémů horských oblastí

(d) Vytváření potenciálu

13.12. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s pomocí příslušných pomocí mezinárodních a regionálních organizací, měly vybudovat národní a regionální institucionální základnu, umožňující uskutečňovat výzkum a školení, a šířit informace o udržitelném rozvoji a ekonomice křehkých ekosystémů.

B. Podpora integrovaného rozvoje povodí a alternativních možností získávání obživy

Východiska opatření

13.13. Téměř polovina světové populace je různými způsoby ovlivňovaná ekologií horských oblastí a degradací povodí. Asi 10 % obyvatel Země žije ve vyšších horských oblastech a přibližně 40 % v přilehlých oblastech středních a dolních povodí, ve kterých existují vážné problémy ekologického poškozování. Například, v Andách v Jižních Americe, čelí podstatná část rolnické populace rychlému poškozování zdrojů půdy. Podobně, horské a náhorní oblasti Himalájí, jihovýchodní Asie a východní a stření Afriky, které hrají životně důležitou roli v zemědělské produkci, jsou ohrožovány obděláváním okrajových pozemků v důsledku expandující populace. Průvodním jevem v mnoha oblastech je nadměrný pastevecký chov dobytka, odlesňování a úbytek biomasy pokryvu.

13.14. Eroze půdy může mít devastující dopad na značnou část venkovského obyvatelstva závislého na deštěm zavlažovaném hospodářství v horských a vrchovinných oblastech. Chudoba, nezaměstnanost, špatné zdravotní a hygienické podmínky jsou v nich velmi rozšířené. Základem prevence proti další ekologické nerovnováze je podpora integrovaných programů rozvoje povodí za aktivní účasti místního obyvatelstva. Integrovaný přístup je nutný pro uchování, rozvíjení a lepšího využívání základny přírodních zdrojů území, půdy, vody, rostlin, zvířat a lidských zdrojů. Důležitou úlohu ve zlepšování životní úrovně velkých venkovských populací žijících v ekosystémech horských oblastí bude hrát navíc podpora rozvoje možností alternativního způsobu zabezpečování obživy.

Cíle

13.15. Tato programová oblast má následující cíle:
(a) do roku 2000 rozvinout vhodné plánovací a řídící systémy využívání obdělávané a neobdělávané půdy v oblastech horských povodí, a tak předcházet půdní erozi, zvyšovat produkci biomasy a udržovat ekologickou rovnováhu;
(b) podporovat činnosti vytvářející zisk, jako je např. udržitelný cestovní ruch (turismus), rybářství a environmentálně šetrnější hornictví; zlepšovat infrastrukturu a sociální služby a především chránit zdroje živobytí místních komunit a domorodých obyvatel;
(c) rozvíjet technické a institucionální uspořádání v dotčených zemích ke zmírňování následků přírodních katastrof pomocí preventivních opatření, identifikace rizikových zón, systémů včasného varování, evakuačních plánů a vytvářením zásob pro nouzové situace.

Činnosti

(a) Činnosti související s řízením

13.16. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s pomocí příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) podniknout opatření umožňující předcházet erozi půdy a ve všech sektorech podporovat aktivity omezující erozi;
(b) vytvořit úkolové skupiny nebo výbory rozvoje povodí, které doplní stávající instituce a budou koordinovat integrované služby podporující lokální aktivity zaměřené na chov, lesnictví, zahradnictví a rozvoj venkovských oblastí, a to na všech administrativních úrovních;
(c) využitím vhodné legislativy zvýšit účast obyvatel na hospodaření s místními zdroji;
(d) podporovat nevládní organizace a další soukromé skupiny pomáhající lokálním organizacím i komunitám při přípravě projektů zaměřených na rozvoj schopností místních obyvatel, potřebných pro jejich účast na hospodaření se zdroji;
(e) vytvářet mechanizmy umožňující uchování ohrožených oblastí které by mohly umožnit ochranu ohrožených volně žijících zvířat, uchovat biodiverzitu nebo ze kterých by se mohly stát národní parky;
(f) vytvářet národní politiky, které by stimulovaly rolníky a místní obyvatele k realizaci opatření na ochranu životního prostředí a využívali environmentálně šetrnější technologie;
(g) podporovat činnosti přinášející zisk v průmyslu zpracování zemědělských produktů a v domácím hospodaření, jako je např. pěstování léčivých a aromatických rostlin;
(h) podporovat výše zmíněné aktivity přičemž je brána v úvahu potřeba plné spoluúčasti žen, včetně domorodých obyvatel a místních komunit, na rozvoji

(b) Data a informace

13.17. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s pomocí příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) na národní, státní a provinční (krajské) úrovni udržovat a vytvářet kapacity pro monitorování a vyhodnocování, které by generovaly informace potřebné pro denní operace, a které by stanovily environmentální a socio-ekonomické dopady projektů;
(b) generovat údaje o alternativních možnostech získávání obživy a o rozmanitých produkčních systémech na venkově, týkajících se roční produkce plodin, těžby dřeva, stavu dobytka, drůbeže, chovu včel, rybolovu, venkovského průmyslu, trhů, dopravy a výdělečných možností, při plném zohlednění úlohy žen a jejich integrování do procesů plánování a implementace.

(c) Mezinárodní a regionální spolupráce

13.18. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s pomocí příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) posílit úlohu příslušných mezinárodních výzkumných středisek a školicích zařízení, jako je např. Konzultační skupina mezinárodních středisek zemědělského výzkumu (Consultative Group on International Agricultural Research Centers - CGIARC) a Mezinárodní výbor pro výzkum a hospodaření s půdou (International Board for Soil Research and Management - IBSRAM), stejně tak i úlohu regionálních středisek, jako je např. Ústavy zalesněných horských oblastí (Woodland Mountain Institutes) a Mezinárodní centrum pro integrovaný rozvoj horských oblastí (International Center for Integrated Mountain Development) uskutečňujících aplikovaný výzkum relevantní pro rozvoj povodí;
(b) podporovat regionáln í spolupráci a výměnu údajů a informací mezi zeměmi se společnými horskými pastvinami a říčními pánvemi. zvláště mezi zeměmi postiženými přírodními horskými katastrofami a záplavami;
(c) udržovat a vytvářet partnerské vztahy s nevládními organizacemi a jinými soukromými skupinami pracujícími v oblasti rozvoje povodí.

Prostředky implementace

(a) Financování a vyhodnocení nákladů

13.19. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 13 miliard USD, včetně přibližně 1,9 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.

13.20. Financování podpory alternativních způsobů získávání obživy v ekosystému horských oblastech, které by mělo být pokládáno za součást programu boje proti chudobě nebo alternativních způsobů získávání obživy, které jsou rovněž diskutovány v kapitole 3 (Boj proti chudobě) a v kapitole 14 (Podpora udržitelného rozvoje zemědělství a venkovských oblastí) Agendy 21.

(b) Vědecké a technické prostředky

13.21. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s podporou příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) zvážit realizaci pilotních projektů, které spojují ochranu životního prostředí s rozvojovými funkcemi, se zvláštním důrazem na některé z tradičních metod péče o životní prostředí nebo na systémy, které mají pozitivní dopad na životní prostředí;
(b) vypracovat technologie pro specifické podmínky povodí a zemědělských farem,prostřednictvím aktivní spoluúčasti místního obyvatelstva, mužů i žen, výzkumních pracovníků a nástavbových doučujících, kteří konají experimenty a pokusy přímo v terénu;
(c) podporovat takové technologie vegetačních ochranných opatření(uchování vegetačního pokryvu), pomocí kterých lze předcházet erozi půdy, řídit vlhkost půdy in situ, , zlepšovat způsoby pěstování plodin, výroby krmiv a agrolesnictví a která jsou levné, jednoduché a pro místní obyvatelstvo lehce osvojitelné.

(c) Rozvoj lidských zdrojů

13.22. Jednotlivé vlády by, na vhodné úrovni a s podporou příslušných mezinárodních a regionálních organizací, měly:
(a) podporovat víceoborový a průřezový přístup ke vzdělávání, osvětě a rozšiřování poznatků mezi místním obyvatelstvem ohledně širokého spektra problémů, jako jsou např. domácí výrobní systémy, uchovávání a využívání obdělávané i neobdělávané půdy, odvodňování, doplňování podzemních vod, rybolov a chov dobytka, agrolesnictví a zahradnictví;
(b) rozvíjet lidské zdroje poskytováním přístupu ke vzdělání, osvětě, zdravotní péči, energii a k infrastruktuře;
(c) podporovat místní povědomí a připravenost na preventivní a zmírňovací opatření následků přírodních katastrof, v kombinaci s nejmodernější dosažitelnou technologií umožňující včasné předpovědi a varování.

(d) Vytváření potenciálu

13.23. Jednotlivé vlády by na vhodné úrovni a s podporou příslušných mezinárodních a regionálních organizací měly rozvíjet a posilňovat národní centra péče o povodí, a tak podporovat komplexní přístup k environmentálním, sociálně-ekonomickým, technickým, právním, finančním a administrativním aspektům a poskytovat podporu tvůrcům politik, zaměstnancům státní správy, členům personálu působícího v terénu, uživatelům pozemků a zemědělcům v jejich úsilí o rozvoj povodí.

13.24. Soukromý sektor a místní komunity by měly ve spolupráci s vládami podporovat rozvoj místní infrastruktury, včetně komunikačních sítí, rozvoje mini- a mikrovodních zdrojů, aby podpořily domácí výrobu a přístup k trhům.