BOJ
PROTI ODLESŇOVÁNÍ
PROGRAMOVÉ OBLASTI
A. Zachování mnohočetných úloh a funkcí všech typů lesů a zalesněných
oblastí, pralesů, lesíků a lesnatých území
Východiska opatření
11.1. V politice, metodách a mechanizmech přijatých na podporu pro rozvoj mnohonásobných ekologických, ekonomických, sociálních a kulturních úloh stromů, lesů a zalesněných oblastí existují závažné slabé stránky. V mnoha vyspělých zemích jsou lesy poškozovány vlivem znečištění ovzduší a lesními požáry. Na národní úrovni často vzniká potřeba efektivnějších opatření a přístupů za účelem zdokonalení a harmonizace tvorby politiky, plánů a vytváření programů; legislativních opatření a nástrojů; vzorů rozvoje; účasti široké veřejnosti, zvláště žen a domorodých lidí; zapojení mládeže; úloh soukromého sektoru, místních organizací, nevládních organizací a družstev; rozvoje technických a víceoborových schopností a kvality lidských zdrojů; rozšiřování lesů a veřejné osvěty; kvality a podpory výzkumu; administrativních struktur a mechanizmů, včetně meziodvětvové koordinace; decentralizace a zodpovědnosti a stimulačních systémů; a šíření informací a práce s veřejností. Tyto faktory jsou zvláště důležité při zajišťování racionálního a holistického přístupu k udržitelnému a environmentálně šetrnějšímu rozvoji lesů. Potřeba zajištění mnohočetné úlohy lesů a zalesněných oblastí prostřednictvím adekvátního a vhodného posilování institucí byla opakovaně zdůrazňována v mnoha zprávách, rozhodnutích a doporučeních FAO, ITTO, UNEP, Světové banky, IUCN a dalších organizací.
Cíle
11.2. Tento program má následující
cíle:
(a) posílení národních institucí orientovaných na lesy, za účelem zvýšení rozsahu
a efektivity činností spojených s hospodařením s lesy, jejich uchováváním a
udržitelným rozvojem a za účelem efektivního zajištění udržitelného využívání
a výroby lesních produktů a služeb, jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích;
do roku 2000 - posílit potenciál a schopnosti národních institucí, aby mohly
získat poznatky nezbytné pro ochranu a šetření lesů a zvětšení jejich rozsahu
a tím zvýšení efektivity programů a činností spojených s hospodařením s lesy
a s jejich rozvojem;
(b) posílení a zdokonalení lidských, technických a profesionálních schopností
i odborné schopnosti efektivní tvorby a implementace politiky, plánů, programů,
výzkumu a projektů, týkajících se uchovávání, udržitelného rozvoje a hospodaření
se všemi druhy lesů, s lesními zdroji a se zalesněnými oblastmi, jakož i s dalšími
oblastmi, ve kterých je možno využívat přínosů lesa.
Činnosti
(a) Činnosti související s lesním hospodářstvím
11.3. Vlády by měly, v nezbytných
případech, na vhodné úrovni a s podporou regionálních, subregionálních a mezinárodních
organizací, zvýšit schopnost institucí podporovat mnohočetné úlohy a funkce
všech typů lesů a vegetace, včetně jiných souvisejících oblastí a lesních zdrojů,
s cílem podpořit udržitelný rozvoj a uchovávání životního prostředí ve všech
odvětvích. Toto by mělo být provedeno, kdekoli je to možné a nezbytné, prostřednictvím
posílení anebo modifikace stávajících struktur a uspořádání a prostřednictvím
zlepšení spolupráce a koordinace jejich rolí. Mezi hlavní činnosti v této souvislosti
patří:
(a) racionalizace a posílení administrativních struktur a mechanizmů, včetně
zajištění adekvátní úrovně personálu a určení povinností, decentralizace rozhodování,
zajištění infrastrukturálních zařízení a vybavení, meziodvětvové koordinace
a efektivního systému komunikace;
(b) podpora účasti soukromého sektoru, odborových organizací, venkovských družstev,
místních komunit, domorodých lidí, mládeže, žen, skupin uživatelů a nevládních
organizací na činnostech souvisejících s lesem a podpora zpřístupnění informací
a programů odborného školení v kontextu národních podmínek;
(c) kritické posouzení a, v případě nutnosti, revidování opatření a programů
týkajících se všech typů lesa a vegetace, včetně jiných souvisejících oblastí
a lesních zdrojů, a jejich spojení s jinými způsoby územního využití a s politikou
a legislativou rozvoje; vytvoření adekvátní legislativy a jiných opatření jako
základny proti nekontrolovatelné konverzi na jiné druhy územního využití;
(d) vytvoření a implementace plánů a programů, včetně definování národních a,
v případě nutnosti, regionálních a subregionálních cílů, programů a kritérií
pro jejich implementaci a následné zdokonalování;
(e) založení, rozvoj a udržování efektivního systému rozšiřování lesů a veřejné
osvěty, s cílem zajistit lepší povědomí, hodnocení a hospodaření s lesy s ohledem
na mnohočetné úlohy a hodnotám stromů, lesů a zalesněných oblastí;
(f) vytvoření anebo posílení institucí pro vzdělávání a odborné školení v oblasti
lesnictví a institucí lesního průmyslu, institucí za účelem vybudování adekvátně
školeného a schopného personálu na odborné, technické a zaměstnanecké úrovni,
s důrazem na mládež a ženy;
(g) vytvoření a posílení možností výzkumu, souvisejících s různými aspekty lesů
a lesních produktů, například s udržitelným hospodařením s lesy, s biodiverzitou,
s vlivy znečištění ovzduší, s tradičními způsoby využití lesních zdrojů místním
obyvatelstvem a domorodými lidmi a se zlepšováním tržní návratnosti a jiných
netržních hodnot při hospodaření s lesy.
(b) Data a informace
11.4. Vlády by měly, v relevantních
případech, na vhodné úrovni a s pomocí a spoluprací mezinárodních, regionálních,
subregionálních a bilaterálních agentur, vytvořit adekvátní databá ze a základní
informace nezbytné pro plánování a vyhodnocování programů. Mezi některé specifičtější
činnosti patří:
(a) sběr, kompilace a pravidelná aktualizace a distribuce informací o klasifikaci
území a o územním využití, včetně dat o lesní pokrývce, o oblastech vhodných
pro zalesňování, o ohrožených druzích, o ekologických hodnotách, o hodnotách
tradičního /domorodého využívání půdy, o biomase a produktivitě; korelace demografických,
socio-ekonomických informací a informací o lesních zdrojích na mikro- a makro-úrovních
a provádění periodických analýz lesních programů;
(b) vytvoření vazeb s jinými datovými systémy a zdroji relevantními z hlediska
podpory hospodaření s lesy, jejich uchovávání a rozvoje, a další vhodné rozvíjení
nebo posilování stávajících systémů, jako jsou geografické informační systémy;
(c) vytvoření mechanizmů zajišťujících přístup veřejnosti k těmto informacím.
(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace
11.5. Vlády by měly, na vhodné úrovni a v rámci vhodných institucí, spolupracovat při poskytování expertíz a jiné podpory a při podporování mezinárodního výzkumu, především s cílem zvýšit transfer technologií a specializovaného školení a zajistit přístup ke zkušenostem a výsledkům výzkumu. Je nezbytné posílit koordinaci a zlepšit činnost stávajících mezinárodních organizací, působících v oblasti lesů, při zajišťování technické spolupráce a podpory zainteresovaným zemím při hospodaření s lesy, při jejich uchovávání a udržitelném rozvoji.
Prostředky implementace
(a) Financování a vyhodnocení nákladů
11.6. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 2,5 miliardy USD, včetně přibližně 860 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.
(b) Vědecké a
technické prostředky
11.7. Vědeckými a technickými prostředky implementace tohoto programu
i jeho výsledkem bude plánování, výzkum a specifická odborná školení. Systémy,
metody a know-how vytvořené v rámci tohoto programu pomohou zvyšit účinnost.
Mezi specifické kroky zahrnuté v tomto programu by měly patřit:
(a) analýza úspěchů, překážek a sociálních aspektů na podporu tvorby a implementace
programu;
(b) analýza problémů a potřeb výzkumu, plánování výzkumu a implementace specifických
výzkumných projektů;
(c) posouzení nároků na lidské zdroje, na rozvíjení schopností a odborné školení;
(d) vývoj, testování a aplikace vhodných metod /přístupů při implementaci lesních
programů a plánů.
(c) Rozvoj lidských zdrojů
11.8. Na rozvoji lidských
zdrojů se budou efektivně podílet specifické komponenty vzdělávání a odborného
školení v lesnictví. Tyto komponenty zahrnují:
(a) zavedení programů vysokoškolského a postgraduálního studia, specializace
a výzkumných programů;
(b) posílení programů školení před nástupem do pracovního poměru, školení během
služby a nástavbových školení na technické a zaměstnanecké úrovni, včetně školení
odborných vedoucích a učitelů, a vytvoření osnov a učebních materiálů a metod;
(c) speciální odborné školení personálu národních organizací působících v oblasti
lesa v aspektech jako je např. formulování, periodické a jiné vyhodnocování
projektů.
(d) Vytváření potenciálu
11.9. Tato programová oblast se specificky zabývá vytvářením potenciálu v sektoru lesa a všemi programovými činnostmi zaměřenými na podporu tohoto cíle. Při vytváření nového a posíleného potenciálu by měly být plně využity stávající systémy a zkušenosti.
B.
Zkvalitňování ochrany, uchovávání a udržitelného hospodaření se všemi lesy a
rozšiřování
zeleně v poškozených oblastech prostřednictvím regenerace lesů, zalesňování,
obnovy lesních porostů a jiných způsobů rehabilitace
Východiska opatření
11.10. Lesy na celém světě byly a jsou ohrožovány nekontrolovatelným poškozováním a konverzí na jiné druhy územního využití, jsou ovlivňovány rostoucími lidskými potřebami, expanzí zemědělství a environmentálně škodlivým špatným či korupčním hospodařením včetně, například, absence adekvátní kontroly lesních požárů a protipytláckých opatření, neudržitelné výdělečné těžby dřeva, přílišného a neregulovaného spásání, škodlivých vlivů znečištění ovzduší, ekonomických stimulů a jiných opatření přijatých v jiných odvětvích ekonomiky. Dopady spočívající v úbytku a poškozování lesů zahrnují tyto formy: erozi půdy, ztrátu biodiverzity, škody na přirozeném prostředí divoké přírody a degradace oblastí povodí, zhoršování kvality života a snižování možností rozvoje.
11.11. Současná situace vyžaduje urychleném a konzistentním opatření pro uchování a udržování lesních zdrojů. Rozšiřování zeleně ve vhodných oblastech je, se všemi doprovodnými činnostmi, efektivním způsobem zvyšování veřejného povědomí a účasti na ochraně a hospodaření s lesními zdroji. Zmíněná činnost by měla zahrnovat zvážení územního využití krajiny, způsoby držby půdy a místních potřeb a měly by být definovány a vyjasněny specifické cíle různých způsobů rozšiřování zeleně.
Cíle
11.12. Tato programová oblast
má následující cíle:
(a) uchování existujících lesů pomocí jejich šetrného využívání a hospodaření;
a uchování a rozšíření oblastí s lesní a stromovou pokrývkou, ve vhodných oblastech
vyspělých i rozvojových zemí, prostřednictvím uchovávání přírodních lesů, ochrany,
asanace lesů, regenerace, zalesňování, obnovy lesů a sázení stromů, s cílem
uchovat nebo obnovit ekologickou rovnováhu a rozšířit podíl lesů na uspokojování
lidských potřeb a pohody;
(b) vytvořit a implementovat, pokud to bude vhodné, národní lesní akční programy
anebo plány uchovávání, udržitelného rozvoje a hospodaření s lesy. Tyto programy
anebo plány by měly být integrovány s ostatními druhy územního využití. V tomto
kontextu jsou v současné době ve více než 80 zemích, s podporou mezinárodního
společenství, a pod vedením jednotlivých států implementovány národní lesní
akční programy anebo plány které spadající pod Akční program pro tropické lesnictví;
(c) zajištění udržitelného hospodaření a, v případech kdy to bude vhodné, uchování
stávajících a budoucích lesních zdrojů;
(d) udržení a zvýšení ekologických, biologických, klimatických, socio-kulturních
a ekonomických příspěvků lesních zdrojů;
(e) usnadňování a podpora účinné implementace nikoli-právně závazného autoritativního
vyhlášení principů globálního konsenzu o hospodaření se všemi typy lesů, o jejich
uchovávání a udržitelném rozvoji, přijatého na Konferenci OSN o životním prostředí
a rozvoji, a na základě implementace těchto principů uvážení potřeby a proveditelnosti
všech možností vhodného mezinárodně schváleného uspořádání podpory mezinárodní
spolupráce při hospodaření s lesy, jejich uchovávání a při udržitelném rozvoji
všech typů lesů, včetně zalesňování, obnovy lesů a jejich regenerace.
Činnosti
(a) Činnosti související hospodařením
11.13. Vlády by měly uznat
důležitost kategorizace lesů, v rámci dlouhodobých politik uchovávání lesů a
lesního hospodářství, na různé typy lesů, se současným vysázením udržitelných
lesních jednotek ve všech regionech / povodích, s cílem zajistit uchování lesů.
Vlády by měly, za přispění soukromého sektoru, nevládních organizací, skupin
místních komunit, domorodých lidí, žen, jednotek místní správy a široké veřejnosti,
přikročit k uchovávání a rozšiřování existující vegetační pokrývky všude, kde
je to ekologicky, sociálně a ekonomicky proveditelné, a to prostřednictvím technické
spolupráce a jiných forem podpory. Mezi hlavní činnosti, které je třeba zvážit,
patří:
(a) zajištění udržitelné péče o všechny lesní ekosystémy a zalesněné oblasti
prostřednictvím zlepšeného plánování, hospodaření a vhodně načasované implementace
činností pěstební péče o lesy (silvilkultury), včetně inventarizace a relevantního
výzkumu, a regenerace poškozených přírodních lesů, s cílem obnovit jejich produktivitu
a příspěvky k životnímu prostředí, přičemž je zvláštní pozornost věnována lidským
potřebám ekonomických a ekologických služeb, energii založené na využívání dřeva,
agrolesnictví, nedřevním lesním produktům a službám, ochraně povodí a půdy,
péči o divokou přírodu a lesním genetickým zdrojům;
(b) vytváření, rozšiřování a řízení, způsobem odpovídajícím národnímu kontextu,
systémů chráněných oblastí, mezi něž patří systémy jednotek chráněných pro jejich
environmentální, sociální a duchovní funkce a hodnoty, včetně uchovávání lesů
v reprezentativních ekologických systémech a krajinách, pralesů a starých lesů,
uchovávání a péče o divokou přírodu, jmenování vhodných lokalit do systému Místa
světového dědictví podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního
dědictví, uchovávání genetických zdrojů, zahrnující opatření in-situ a ex-situ
a provádění podpůrných opatření za účelem zajištění udržitelného využívání biologických
zdrojů a uchování biodiverzity a tradičních lesních biotopů domorodých lidí,
obyvatel lesů a místních komunit;
(c) hospodaření v nárazníkových a přechodných zónách, péče o ně a podporování
této péče;
(d) obnovování vegetace ve vhodných horských oblastech, vrchovinách, holých
krajinách, na poškozené zemědělské půdě, v suchých a polosuchých krajinách a
v pobřežních oblastech, s cílem bojovat proti desertifikaci, předcházet problémům
s erozí a ve prospěch jiných ochranných funkcí a provádění národních programů
regenerace poškozených oblastí, včetně komunitního lesnictví, sociálního lesnictví,
agrolesnictví a lesních pastvin, přičemž je brána v úvahu také úloha lesů jako
národní zásobárna uhlíku a rezervoár pro jeho pohlcování;
(e) rozvíjení průmyslových a neprůmyslových vysazených lesů s cílem podporovat
a podněcovat ve vhodných lokalitách národní ekologicky šetrné a racionální programy
zalesňování a obnovy /regenerace lesů, včetně zvyšování kvality existujících
vysazených průmyslových a neprůmyslových lesů a lesů komerčního určení, směřující
ke zvýšení jejich podílu na uspokojování lidských potřeb a ke snížení tlaku
na pralesy a staré lesy. Měla by být přijata opatření na podporu a ve prospěch
získávání meziproduktů a ke zvýšení míry návratnosti investic do vysazených
lesních porostů, prostřednictvím vysazování hodnotných plodin a podrostů do
stávajících lesních porostů;
(f) vyvíjení a posilování národního anebo generelního plánu zalesňování , jako
priority, s uvedením, mimo jiné, umístění, rozsahu a druhů, a specifikujícího
oblasti existujících vysazených lesů vyžadujících regeneraci, přičemž je brán
v úvahu ekonomický aspekt rozvoje lesů vysázených pro budoucnost, s důrazem
na národní druhy;
(g) zvyšování ochrany lesů před znečišťujícími látkami, ohněm, škůdci a nemocemi
a dalšími narušujícími vlivy způsobenými člověkem, jako je pytláctví, těžba
či dolování nerostných surovin a nepotlačované stěhovavé polaření („stěhovavé
polaření“ je odborný termín z oboru lesnictví vyjadřující postupné vypalování
lesů k založení polí využívaných jeden či dva roky a poté „přestěhovaných“ do
dalších míst, kde byl vypálen les, a to řadu let po sobě), nekontrolované zavádění
exotických rostlin a živočišných druhů; vývoj a urychlování výzkumu za účelem
lepšího pochopení problémů souvisejících s hospodařením a regenerací všech typů
lesa; posilování anebo zavádění vhodných opatření k posuzování anebo kontrole
převozu rostlin a souvisejících materiálů přes hranice;
(h) stimulování rozvoje městského lesního hospodářství za účelem rozšiřování
městské, příměstské a venkovské zeleně pro potřeby odpočinku, rekreace a výroby
a na ochranu stromů a skupin stromů;
(i) vytváření nebo zlepšování příležitostí pro účast všech lidí, včetně mládeže,
žen, domorodých lidí a místních komunit, na formulaci, vývoji a implementaci
programů a jiných činností souvisejících s lesem, přičemž je brán náležitý ohled
na místní potřeby a kulturní hodnoty;
(j) omezování a snaha o zastavení destruktivního stěhovavého polaření zaměřením
se na řešení sociálních a ekonomických příčin tohoto jevu.
(b) Data a informace
11.14. Činnosti související
s hospodařením by měly zahrnovat sběr, kompilaci a analýzu dat /informací, včetně
průzkumů základních úrovní (pozadí). Mezi specifické činnosti patří:
(a) provádění průzkumů a vytvář ení a implementace plánů územního využití, spočívajících
ve vhodném rozšiřování zeleně /vysazování /zalesňování /obnově lesa /regeneraci
lesa;
(b) konsolidování a aktualizování informací o využívání území, o inventuře lesů,
o lesním hospodaření potřebných pro plánování hospodaření a územního využívání
dřevních a nedřevních zdrojů, včetně údajů o stěhovavém polaření a o dalších
činitelích ničících les;
(c) konsolidování informací o genetických zdrojích a souvisejících biotechnologiích,
včetně nezbytných průzkumů a studií;
(d) provádění průzkumů a výzkumu místních /domorodých poznatků o stromech a
lesích a jejich využití pro zlepšení plánování a implementace udržitelného hospodaření
s lesy;
(e) kompilování a analyzování výzkumných údajů o interakci druh-lokalita u druhů
používaných ve vysazených lesích; a posuzování potenciálního dopadu změny klimatu
na lesy a vlivů lesů na klima; a iniciování hloubkových studií uhlíkového cyklu
ve vztahu k různým druhům lesa, za účelem získání vědeckých poznatků a technické
podpory;
(f) vytváření vazeb s ostatními zdroji dat /informací, které souvisejí s udržitelným
hospodařením a využíváním lesů, a zlepšování přístupu k datům a informacím;
(g) rozvíjení a intenzifikování výzkumu určeného k zlepšení poznatků a k lepšímu
pochopení problémů a přírodních mechanizmů týkajících se hospodaření s lesy
a jejich regenerace, včetně výzkumu fauny a jejího vzájemného vztahu s lesy;
(h) konsolidování informací o stavech a podmínkách lesů a o místních vlivech
imisí a emisí.
(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace
11.15. Rozšiřování zeleně
ve vhodných oblastech či jejich ozeleňování je úkolem globální důležitosti a
dopadu. Mezinárodní a regionální komunity by měly ve prospěch této programové
oblasti zajistit technickou spolupráci a jiné prostředky. Specifické činnosti
mezinárodní povahy, určené na podporu národního úsilí, by měly zahrnovat následující:
(a) rozšiřování /posilování společných akcí určených ke snížení množství znečišťujících
látek a dopadů přesahujících hranice na zdraví stromů a lesů a k uchování reprezentativních
ekosystémů;
(b) koordinování regionálního a subregionálního výzkumu pohlcování uhlíku, znečištění
ovzduší a dalších environmentálních problémů;
(c) dokumentování a uskutečňování výměny informací /zkušeností ve prospěch zemí
s podobnými problémy a vyhlídkami;
(d) posilování koordinace a zvyšování kapacity a schopnosti mezivládních organizací,
jako jsou FAO, ITTO, UNEP a UNESCO poskytovat technické podpory uchovávání lesů,
jejich udržitelného rozvoje a hospodaření s lesy, včetně podpory vyjednávání
o Mezinárodní dohodě o tropických lesech, která má začít v letech 1992/1993.
Prostředky implementace
(a) Financování a vyhodnocení nákladů
11.16. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 10 miliard USD, včetně přibližně 3,7 miliardy USD hrazené mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.
(b) Vědecké a technické prostředky
11.17. Nedílnou součástí
těchto programových činností jsou vědecké a technické prostředky jejich implementace,
které jsou tvořeny analýzou dat, plánováním, výzkumem, transferem /vývojem technologií
anebo odborným školením. Národní instituce by měly:
(a) vypracovat studie proveditelnosti a provozní plány související s hlavními
činnostmi lesního hospodářství;
(b) vyvinout a aplikovat environmentálně šetrnější technologie odpovídající
uvedenému výčtu činností;
(c) zvýšit úsilí, týkající se genetického šlechtění a aplikací biotechnologií
zaměřených na zvýšení produktivity a tolerance vůči environmentálním stresům,
zahrnujících, například, pěstování stromů, technologie semen, sítě získávání
semen, banky zárodečné plazmy, metody „in-vitro“, a ochranu in situ a ex situ.
(c) Rozvoj lidských zdrojů
11.18. Esenciální prostředky
efektivní implementace činností zahrnují školení a rozvíjení vhodných schopností,
pracovních zařízení a podmínek, motivaci veřejnosti a její povědomí. Specifické
činnosti zahrnují:
(a) poskytování specializovaného školení v oblasti plánování, řízení, uchovávání
životního prostředí, biotechnologií atd.;
(b) vytváření demonstračních oblastí, které by sloužily jako modely a školící
zařízení;
(c) podporování místních organizací, komunit, nevládních organizací a soukromých
vlastníků půdy, zejména žen, mládeže, farmářů a domorodých lidí /stěhovavých
pěstitelů, prostřednictvím doškolováním a poskytování vstupů a odborné přípravy.
(d) Vytváření potenciálu
11.19. Národní vlády, soukromý sektor, místní organizace /komunity, domorodí lidé, odborové organizace a nevládní organizace by měly, náležitě podporovány relevantními mezinárodními organizacemi, vytvářet potenciál nezbytný pro implementaci uvedených programových činností. Tento potenciál by měl být vytvářen a posilován v souladu s programovými činnostmi. Vytváření potenciálu zahrnuje politické a právní rámce, budování národních institucí, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj výzkumu a technologií, rozvoj infrastruktury, zvyšování veřejného povědomí atd.
C. Podpora efektivního využívání a posuzování s cílem obnovit plné ohodnocování produktů a služeb poskytovaných lesy a zalesněnými oblastmi
Východiska opatření
11.20. Dosud se nepodařilo plně využít obrovského potenciálu lesů a zalesněných oblastí jako velkého zdroje pro rozvoj. Zlepšené hospodaření s lesy může zvýšit výrobu produktů a služeb a zvláště výtěžek dřevních a nedřevních produktů lesa, a tím pomoci zvýšit zaměstnanost a příjmy, vytvořit, prostřednictvím zpracovávání a obchodu s lesními produkty, další přínosy, zvýšit podíl na příjmech z mezinárodní výměny a větší návratnost investic. S lesními zdroji je možno, vzhledem k jejich obnovitelnosti trvale hospodařit způsobem slučitelným s uchováváním životního prostředí. Při tvorbě lesní politiky by měly být plně respektovány důsledky těžby lesních zdrojů pro ostatní hodnoty lesa. Hodnotu lesů je také možno zvýšit prostřednictvím neškodlivých způsobů využívání, jako je ekoturistika a řízené dodáváním genetických materiálů. Pro zvýšení lidského povědomí o hodnotách lesa a výhodách, které lesy poskytují, jsou nezbytné společné sladěné akce. Přežití lesů a jejich pokračující přispívání k lidské pohodě závisí do značné míry na úspěchu tohoto úsilí.
Cíle
11.21. Tato programová oblast
má následující cíle:
(a) zlepšovat uznávání sociálních, ekonomických a ekologických hodnot stromů,
lesů a zalesněných oblastí, včetně následků škod způsobených nedostatkem lesů;
zavedení a podporování metod s cílem začlenit sociální, ekonomické a ekologické
hodnoty stromů, lesů a zalesněných oblastí do národních systémů ekonomického
účetnictví; zajištění udržitelného hospodaření s lesy a zalesněnými oblastmi
způsobem slučitelným s územním využitím, environmentálními hledisky a potřebami
rozvoje;
(b) podporování efektivního, rozumného a udržitelného využívání všech typů lesů
a vegetace, včetně jiných souvisejících oblastí a lesních zdrojů, prostřednictvím
rozvoje efektivního průmyslu zpracování lesních produktů, zhodnocujícího sekundárního
zpracování a obchodu s lesními produkty, přičemž tyto činnosti by měly být založeny
na zdrojích obhospodařovaných udržitelným způsobem a měly by být v souladu s
plány integrujícími všechny dřevní a nedřevní hodnoty lesů;
(c) podporování efektivnějšího a udržitelného využívání lesů a stromů na palivové
dřevo a zdroje energie;
(d) podporování komplexnějšího využívání lesních oblastí a jejich ekonomického
příspěvku, začleněním ekoturistiky do hospodaření s lesy a do jeho plánování.
Činnosti
(a) Činnosti související s hospodařením
11.22. Vlády by měly ve
vhodných případech s podporou soukromého sektoru, vědeckých institucí, domorodých
lidí, nevládních organizací, družstev a podnikatelů vykonávat následující činnosti,
vhodně koordinované na národní úrovni, za finanční a technické spolupráce mezinárodních
organizací:
(a) vypracovávat detailní investiční studie, zharmonizovat nabídku a poptávku
a analyzovat dopady na životní prostředí, s cílem racionalizovat a zdokonalit
využívání stromů a lesa a vyvinout a vytvořit vhodné stimulační systémy a regulační
opatření, včetně úpravy držby tak, aby vzniklo příznivé investiční klima a aby
bylo podporováno zlepšené hospodaření;
(b) formulace vědecky racionálních kritérií a směrnic pro hospodaření, uchovávání
a udržitelný rozvoj všech typů lesa;
(c) zlepšování environmentálně šetrnějších metod a postupů těžby lesních produktů,
které by byly ekologicky zdravé a racionální a ekonomicky životaschopné, včetně
plánování a hospodaření, zlepšeného využívání zařízení, skladování a transportu
za účelem snížení tvorbu odpadů a, pokud možno, maximalizace využívání odpadů
a za účelem zvyšování hodnoty dřevních i nedřevních lesních produktů;
(d) podporování a lepšího využívání a rozvoje přírodních lesů a zalesněných
oblastí, včetně vysazených lesů, všude, kde to bude možné, prostřednictvím vhodných
a environmentálně šetrnějších a ekonomicky životaschopných činností, včetně
pěstebních postupů lesního hospodářství a péče o ostatní druhy rostlin a živočichů;
(e) zavádění a podporování zpracovávání lesních produktů v místech podél vodních
toků za účelem zvýšení zachovaných hodnot a jiných přínosů;
(f) podporování a propagování nedřevních lesních produktů a jiných forem lesních
zdrojů, vyjma palivového dřeva (např. léčivé rostliny, barviva, vlákniny, gumy,
pryskyřice, krmiva, pěstební produkty, ratan, bambus), prostřednictvím programů
a sociálních lesních činností nebo lesních činností, spojených s účastí veřejnosti,
včetně výzkumu zpracovávání těchto produktů a jejich využití;
(g) rozvíjení, rozšiřování anebo zvyšování efektivity a účinnosti průmyslu zpracování
lesních produktů, dřevních i nedřevních, včetně takových aspektů, jako efektivní
konverzní technologie a zdokonalení udržitelného využívání nevyužitých zbytků
z těžby a zpracování; podpora málo využívaných druhů v přírodních lesích prostřednictvím
výzkumu, demonstrací a komercionalizace; podporování zhodnocujícího sekundárního
zpracovávání za účelem zvýšení zaměstnanosti, příjmů a zachované hodnoty; a
podpora a zlepšování trhů a obchodu s lesními produkty prostřednictvím relevantních
institucí, politik a zařízení;
(h) zavádění a podporování péče o divokou přírodu a ekoturistiky, včetně farmářství,
a motivování a podporování chovu a zušlechťování divokých druhů, za účelem zvýšení
příjmů a zaměstnanosti na venkově, při zajištění ekonomických a sociálních přínosů
bez škodlivých ekologických dopadů;
(i) podporování vhodných lesních podniků malého rozsahu za účelem podpory rozvoje
venkova a místního podnikání;
(j) zlepšování a podporování metod komplexního posuzování, které by postihovaly
plnou hodnotu lesů, s cílem zahrnout tuto hodnotu do struktury tržní tvorby
cen dřevních a nedřevních produktů;
(k) zharmonizování udržitelného rozvoje lesů s národními potřebami rozvoje a
obchodní politikou, slučitelnou s ekologicky zdravým a racionálním využíváním
lesních zdrojů, za použití, např. Směrnic ITTO pro udržitelné hospodaření s
tropickými lesy;
(l) vytváření, přijímání a posilování národních programů pro zahrnutí ekonomických
a neekonomických hodnot lesů do účetnictví.
(b) Data a informace
11.23. Plnění cílů a provádění
činností souvisejících s hospodařením předpokládá analýzu dat a informací, vypracování
studií proveditelnosti, provedení průzkumů trhu a přezkoumání technologických
informací. Mezi relevantní činnosti patří:
(a) vypracování, v případech kdy je to nezbytné, analýzy nabídky a poptávky
po lesních produktech a službách, za účelem zajištění efektivity jejich využívání;
(b) vypracování investiční analýzy a studií proveditelnosti, včetně posouzení
vlivů na životní prostředí (EIA), při zakládání podniků na zpracování lesních
produktů;
(c) provedení výzkumu vlastností druhů v současné době málo využívaných, za
účelem jejich podpory a komercionalizace;
(d) podpora průzkumů trhu lesních produktů, za účelem zvýšení podpory obchodu
a obchodního zpravodajství;
(e) usnadnění poskytování adekvátních technických a technologických informací
jako opatření pro podporu lepšího využívání lesních zdrojů.
(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace
11.24. Spolupráce a pomoc mezinárodních organizací a mezinárodního společenství při transferu technologií, specializaci a podporování spravedlivých podmínek obchodu, aniž by se uchýlily k jednostranným omezením anebo zákazům souvisejícím s lesními produkty v rozporu s GATT a dalšími multilaterálními obchodními dohodami, při uplatňování vhodných tržních mechanizmů a stimulů, pomůže při řešení globálních environmentálních problémů. Další specifickou činností je posílení koordinace a účinnosti stávajících mezinárodních organizací, především FAO, UNIDO, UNESCO, UNEP, ITC /UNCTAD /GATT, ITTO a ILO, za účelem poskytování technické pomoci a poradenství v rámci této programové oblasti.
Prostředky implementace
(a) Financování a vyhodnocení nákladů
11.25. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 18 miliard USD, včetně přibližně 880 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.
(b) Vědecké a technické prostředky
11.26. Předpokladem provedení
činností v rámci tohoto programu je uskutečnění rozsáhlého výzkumu a studií
a také zdokonalení technologií. Tyto akce by měly být koordinovány národními
vládami ve spolupráci a s podporou relevantních mezinárodních organizací a institucí.
Mezi specifické složky patří:
(a) výzkum vlastností dřevních a nedřevních produktů a jejich využívání, za
účelem podpory zlepšování jejich využití;
(b) vývoj a aplikace environmentálně šetrnějších a méně znečišťujících technologií
využívání lesů;
(c) modely a postupy analyzování prognóz a plánování rozvoje;
(d) vědecké výzkumy rozvoje a využívání lesních produktů, které nejsou řezivem;
(e) vhodné metodologie komplexního posuzování hodnoty lesů.
(c) Rozvoj lidských zdrojů
11.27. Úspěšnost a efektivita
této programové oblasti závisí na dostupnosti kvalifikovaného personálu. V tomto
ohledu je důležitým faktorem specializované odborné školení. Nový důraz by měl
být položen na začlenění žen. Rozvoj lidských zdrojů pro implementaci programu
by měl, kvantitativně a kvalitativně, zahrnovat:
(a) rozvoj požadovaných specializovaných schopností pro implementaci programu,
včetně vytvoření speciálních školících zařízení na všech úrovních;
(b) zavádění /posilování opakovacích školících kurzů, včetně stipendií a studijních
cest, za účelem aktualizace schopností a technologického know-how a zvýšení
produktivity;
(c) posílení schopností pro výzkum, plánování, ekonomickou analýzu a periodické
a jiné vyhodnocování, relevantních pro zlepšení využívání lesních zdrojů;
(d) podpora efektivity a schopností soukromého a družstevního sektoru prostřednictvím
poskytování zařízení a stimulů.
(d) Vytváření potenciálu
11.28. Vytváření potenciálu, včetně posilování potenciálu stávajícího, je samozřejmou součástí činností v rámci programu. Důležitými složkami vytváření potenciálu je zlepšování: administrativy, politik a plánů, národních institucí, lidských zdrojů, výzkumných a vědeckých schopností, technického rozvoje a periodického a jiného vyhodnocování.
D. Budování anebo posilování kapacit pro plánování, posuzování a systematické pozorování lesů a související programy, projekty a činnosti, včetně obchodu a komerčních postupů
Východiska opatření
11.29. Posuzování a systematické pozorování jsou základními prvky dlouhodobého plánování, kvantitativního a kvalitativního vyhodnocování účinků a nápravy nedostatků. Tento mechanizmus je však jedním z často opomíjených aspektů hospodaření s lesními zdroji, jejich uchovávání a rozvoje. V mnoha případech chybí dokonce i základní informace související s oblastí a typem lesů, stávajícím potenciálem a objemem těžby. V mnoha rozvojových zemích neexistují struktury a mechanizmy k vykonávání těchto funkcí. Je naléhavě nutné urychleně tuto situace napravit v zájmu lepšího pochopení úlohy a důležitosti lesů a v zájmu realistického plánování jejich efektivního uchovávání, hospodaření s nimi, jejich regenerace a udržitelného rozvoje.
Cíle
11.30. Tato programová oblast
má následující cíle:
(a) posílení nebo vytvoření systémů posuzování a systematického pozorování lesů
a zalesněných oblastí, s cílem posoudit dopady programů, projektů a činností
na kvalitu a rozsah lesních zdrojů, na území vhodné pro zalesnění a na držbu
půdy, a integrovat tyto systémy do nepřetržitého procesu výzkumu a hloubkové
analýzy, za současného zajištění nutných modifikací a zdokonalení plánování
a rozhodování. Specifický důraz by měl být kladen na účast obyvatel venkova
na těchto procesech;
(b) poskytování kvalitních a adekvátně aktualizovaných informací o lesích a
zdrojích zalesněných oblastí ekonomům, plánovačům - projektantům, tvůrcům rozhodnutí
a místním komunitám.
Činnosti
(a) Činnosti související s hospodařením
11.31. Vlády a instituce
by měly, ve spolupráci, pokud by byla nutná, s vhodnými mezinárodními agenturami
a organizacemi, univerzitami a nevládními organizacemi, provádět posuzování
a systematické pozorování lesů a souvisejících programů a procesů, s cílem dosáhnout
jejich nepřetržitého zdokonalování. Tato činnost by měla být svázána se souvisejícím
výzkumem a hospodařením a, pokud možno, stavět na existujících systémech. Hlavní
činnosti, které je třeba zvážit, jsou:
(a) posuzování a provádění systematického pozorování kvantitativní a kvalitativní
situace a změn lesní pokrývky a lesních zdrojů, včetně územní klasifikace, územního
využití a aktualizace jejich stavu, na vhodné národní úrovni, a svázání této
činnosti, pokud to bude vhodné, s plánováním, které je základem pro formulaci
politiky a programů;
(b) vytvoření národních systémů posuzování a systematického pozorování a vyhodnocování
programů a procesů, včetně vypracování a zavedení definic, norem, technických
norem a interkalibračních metod, a vytváření schopnosti iniciování nápravných
akcí a zlepšování tvorby a implementace programů a projektů;
(c) vypracování, ve vhodných případech, odhadů dopadů činností ovlivňujících
rozvoj lesního hospodářství a návrhy týkající se uchovávání lesů, formou klíčových
proměnných, jako jsou cíle rozvoje, přínosy a náklady, příspěvky lesů v jiných
odvětvích, blahobyt komunity, podmínky životního prostředí a biodiverzity a
jejich dopady na místní, regionální a celosvětové úrovni, s cílem posoudit měnící
se technické a finanční potřeby zemí;
(d) vytvoření národních systémů posuzování a ohodnocování lesních zdrojů, včetně
nezbytného výzkumu a analýzy dat, které, pokud možno, berou v úvahu celý rozsah
dřevních a nedřevních produktů a služeb, a začlenění výsledků do plánů a strategií
a, kde je to proveditelné, do národních systémů účtování a plánování;
(e) vytvoření nezbytných meziodvětvových a programových vazeb, včetně zlepšení
přístupu k informacím, za účelem podpory holistického přístupu k plánování a
vytváření programů.
(b) Data a informace
11.32. Pro tuto programovou
oblast jsou životně důležitá spolehlivá data a informace. Národní vlády by se
měly, v případě nutnosti ve spolupráci s relevantními mezinárodními organizacemi,
vhodným způsobem zasazovat o nepřetržité zdokonalování dat a informací a zabezpečovat
jejich výměnu. Hlavní činnosti, které je třeba zvážit, jsou tyto:
(a) sběr, konsolidace a výměna existujících informací a určení základních informací
o aspektech relevantních pro tuto programovou oblast;
(b) harmonizace metodologií programů zahrnujících činnosti týkající se dat a
informací, s cílem zajistit jejich správnost a konzistentnost;
(c) provedení speciálních průzkumů, týkajících se, například, potenciálu území
a vhodnosti jeho zalesnění;
(d) zvýšení podpory výzkumu a zlepšení přístupu k výsledkům výzkumu a zlepšení
jejich výměny.
(c) Mezinárodní a regionální spolupráce a koordinace
11.33. Mezinárodní společenství
by mělo rozšířit nezbytnou technickou a finanční podporu dotyčným vládám na
implementaci této programové oblasti, včetně zvážení následujících činností:
(a) vytvoření koncepčního rámce a formulování přijatelných kritérií, technických
norem a definic pro systematické pozorování a posuzování lesních zdrojů;
(b) vytvoření a posílení národních mechanizmů koordinace institucí při posuzování
a systematickém pozorování lesů;
(c) posílení stávajících regionálních a globálních sítí pro výměnu relevantních
informací;
(d) posílení kapacity a schopnosti a zlepšení činnosti stávajících mezinárodních
organizací, jako jsou Konzultační skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum
(Consultative Group on International Agricultural Research - CGIAR), FAO, ITTO,
UNEP, UNESCO a UNIDO, za účelem poskytnutí technické podpory a poradenství v
této programové oblasti.
Prostředky implementace
(a) Financování a vyhodnocení nákladů
11.34. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 750 miliónů USD, včetně přibližně 230 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné náklady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.
11.35. Urychlování rozvoje se sestává z implementace činností souvisejících s řízením a s hospodařením a činností, týkajících se dat a informací uvedených výše. Činnosti související s globálními otázkami životního prostředí jsou takové činnosti, které přispějí ke globálním informacím potřebným pro posuzování, vyhodnocování či řešení environmentálních problémů na celosvětovém základě. Posilování potenciálu mezinárodních institucí se skládá z posilování technického personálu a výkonného potenciálu několika mezinárodních organizací, za účelem uspokojování požadavků zemí.
(b) Vědecké a technické prostředky
11.36. Posuzování a systematické
pozorování zahrnuje důležité výzkumy, statistické modelování a technologické
inovace. Tyto činnosti byly zahrnuty do interních činností souvisejících s hospodařením.
Tyto činnosti následně zlepší technický a vědecký obsah posuzování a periodických
hodnocení. Specifické vědecké a technické složky zahrnuté do těchto činností
mj. jsou:
(a) vytváření technických, ekologických a ekonomických metod a modelů souvisejících
s periodickým a jiným vyhodnocováním;
(b) rozvíjení datových systémů, zpracování dat a statistického modelování;
(c) dálkové (družicový) průzkum území a pozemní průzkumy;
(d) rozvíjení geografických informačních systémů;
(e) posuzování a zlepšování technologií.
11.37. Tyto prvky je třeba propojit a harmonizovat s podobnými činnostmi a se složkami v jiných programových oblastech.
(c) Rozvoj lidských zdrojů
11.38. Programové činnosti předpokládají potřebu rozvoje specializovaných lidských zdrojů ve smyslu (např. pro využívání dálkového průzkumu, mapování a statistické modelování), odborného školení, transferu technologií, stipendií a praktických demonstrací, a obsahují ustanovení, která se tohoto rozvoje týkají.
(d) Vytváření potenciálu
11.39. Národní vlády by měly, ve spolupráci s vhodnými mezinárodními organizacemi a institucemi, vytvořit nezbytný potenciál pro implementaci této programové oblasti. Tento proces by měl být harmonizován s vytvářením potenciálu pro ostatní programové oblasti. Vytváření potenciálu by mělo zahrnovat aspekty jako jsou politiky, veřejná správa, instituce na národní úrovni, rozvoj lidských zdrojů a schopností, výzkumný potenciál, vývoj technologií, informační systémy, vyhodnocování programu, meziodvětvová koordinace a mezinárodní spolupráce.
(e) Financování mezinárodní a regionální spolupráce
11.40. Sekretariát Konference odhadl průměrné celkové roční náklady pro období 1993-2000 na implementaci činností v tomto programu na přibližně 750 miliónů USD, včetně přibližně 530 miliónů USD hrazených mezinárodním společenstvím formou grantů nebo úlev. Toto je pouze indikativní a řádový odhad nákladů, který dosud nebyl přezkoumán vládami. Skutečné ná klady a finanční podmínky, včetně takových, které nespočívají úlevách, budou záviset, mimo jiné, na specifických strategiích a programech, o jejichž implementaci rozhodnou vlády.