Monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů ze zdrojového toku „zemní plyn“

Monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů ze zdrojového toku „zemní plyn“ ve třetím obchodovacím období

Ve druhém obchodovacím období byl zemní plyn na základě § 2 t) vyhlášky MŽP č. 12/2009 o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů považován za standardní komerční palivo.

Definice standardního komerčního paliva podle čl. 3 (31) nařízení Komise (EU) č. 601/2012, účinného od 1.1.2013, však zemní plyn explicitně neuvádí:
„standardním komerčním palivem“ se rozumí mezinárodně normalizovaná komerční paliva, která vykazují 95 % interval spolehlivosti, nejvýše ± 1 % jejich specifikované výhřevnosti, a to včetně plynového oleje, lehkého topného oleje, benzínu, oleje do lamp, petroleje, ethanu, propanu, butanu, leteckého petroleje (jet A1 nebo jet A), tryskového benzínu (Jet B) a leteckého benzínu (AvGas).

Požadavky na monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů od 1. 1. 2013

V České republice je dominantně spotřebováván zemní plyn pocházející z Ruské federace. Tento zemní plyn se vyznačuje relativně stabilním složením a jeho výhřevnost resp. spalné teplo, které denně sleduje provozovatel přepravní soustavy NET4GAS, s.r.o., kolísá v rozsahu menším než ± 1 %.

V České republice je tedy k zemnímu plynu přistupováno jako ke standardnímu komerčnímu palivu. Provozovatelé mohou monitorovat a vykazovat emise skleníkových plynů z tohoto zdrojového toku zjednodušeně, tj. s využitím minimálních úrovní přesnosti podle Přílohy V nařízení Komise (EU) č. 601/2012.

Nadále však platí princip zlepšování podle čl. 14 nařízení Komise (EU) č. 601/2012. Provozovatelé jsou povinni kontrolovat, zda Roční plán pro monitorování emisí odráží povahu a funkci daného zařízení a zda lze metodiku monitorování zdokonalit. Pokud je to možné, využijí pro monitorování vyšší než minimální úrovně přesnosti.