Závěry Týdne pro biodiverzitu

Jedním z příspěvků MŽP ČR do celosvětové kampaně k mezinárodnímu roku biodiverzity 2010 byl Diskusní týden pro biodiverzitu, který se uskutečnil v týdnu od 24. do 28. května 2010 v přednáškovém sále Městské knihovny v Praze. Diskusní týden byl koncipovaný jako série podvečerních přednášek a následných diskusí na téma biodiverzita a vybrané související oblasti. Z jednotlivých diskusních dnů byly zpracovány závěry a doporučení, z nichž jednoznačně vyplynulo, že biodiverzitě je třeba věnovat velkou pozornost, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Zásadní zůstává role MŽP.

Jednotlivá témata; závěry doporučení z diskuse:

Současnost a budoucnost výzkumu biodiverzity

1. Stav vědeckého výzkumu biodiverzity v České republice není uspokojivý. V ČR neexistuje vědecká instituce, která by se specificky zabývala výzkumem biodiverzity. Stávající resortní instituce MŽP se biodiverzitou zabývají v nedostatečné míře. V ČR chybí zdroj odborných informací pro osoby zabývající se praktickou ochranou přírody. Odborné informace a data vycházející z dlouhodobého výzkumu jsou přitom pro praktickou ochranu přírody naprosto zásadní.
2. Bez reformy a jasného zadání cíleného a koordinovaného výzkumu biodiverzity nebude možné zajistit zodpovědný a moderní výzkum biodiverzity a ČR bude v celosvětovém ale i evropském měřítku v této oblasti zaostávat.
3. Je třeba připravit jasnou koncepci a stanovit priority ČR v oblasti výzkumu biodiverzity a zajistit instituce, které se výzkumem biodiverzity budou cíleně a koordinovaně zabývat. Současně je třeba pro projekty výzkumu biodiverzity vytvořit vhodné finanční nástroje a získat finanční zdroje.

Dopady změny klimatu: degradace půdy a ztráta biologické rozmanitosti

1. Česká republika se v souvislosti se změnou klimatu již dnes potýká zejména s extrémními výkyvy počasí, tzn. častějším výskytem bleskových povodní, suchými periodami, vpády arktického vzduchu a následným výskytem pozdních mrazů, atd. Co se týče ztráty biologické rozmanitosti v důsledku změny klimatu na území České republiky, toto propojení prozatím nelze jednoznačně prokázat.
2. Pro biodiverzitu evropského kontinentu je dosud největším problémem ztráta biotopů, případně celých ekosystémů v důsledku lidské činnosti. Půdy České republiky jsou ohroženy především působením negativních důsledků činnosti člověka. Intenzivní zemědělství a lesnictví spouští degradační procesy půdy, zejména vodní a větrnou erozi. Velké riziko představuje pokračující zastavování půdy, které znamená její nevratnou ztrátu.
3. Opatření pro ochranu životního prostředí by měla být zaváděna s ohledem na specifické lokální podmínky i historický vývoj krajiny. V této souvislosti by měla být také adaptace na změnu klimatu vnímána komplexněji. Ministerstvo životního prostředí dohlíží na řádné naplňování mezinárodních úmluv souvisejících s ochranou přírody a všech složek životního prostředí. V souvislosti s jejich implementací je však nezbytná spolupráce všech dotčených resortů. V každodenní realitě institucionální podpora nestačí a do procesu ochrany je potřeba zapojit veřejnost – všichni jsme zodpovědní za naše životní prostředí.

Nové technologie a ochrana biologické rozmanitosti (Cartagenský protokol)

1. Úmluva o biologické rozmanitosti a především Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti představují dvě stěžejní mnohostranné environmentální smlouvy, které stanoví pravidla bezpečného využívání biotechnologií.
2. Biotechnologie mohou mít velký potenciální užitek, a to i z hlediska ochrany biologické rozmanitosti, musí však být vyvíjeny a využívány s použitím odpovídajících bezpečnostních opatření, zejména ve vztahu k životnímu prostředí.
3. Informování veřejnosti o biotechnologiích, včetně geneticky modifikovaných organismů (GMO), probíhá v současnosti především prostřednictvím Internetu a tisku a pořádáním seminářů, přednášek apod. Ministerstvo životního prostředí v současnosti spravuje dvě internetové stránky, na nichž lze nalézt všechny základní informace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy v České republice - Geneticky modifikované organismy a Biosafety Clearing House.
4. Moderní biotechnologie nacházejí důležité uplatnění při zachování ohrožených druhů bylin i lesních dřevin (příkladem jsou projekty Ministerstva životního prostředí realizované Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti).

Ekologická výchova a biodiverzita

1. Na ochraně biodiverzity v České republice se významným způsobem podílejí nevládní neziskové organizace (NNO) (viz prezentace 7 projektů na www.mzp.cz). Jejich hlavní role je ve výchovném působení na různé cílové skupiny a ve zprostředkování informací o biodiverzitě a nutnosti její ochrany široké veřejnosti.
2. Další role NNO je v praktické realizaci terénních prací, která přímo přispívá ke zvyšování biodiverzity (např. kosení luk, výsadby stromů a sazenic, údržba zeleně, záchranné transfery ohrožených živočichů, prevence pytláctví v lese). Tyto práce jsou vzhledem k tradičnímu nedostatku peněz v této oblasti zajišťovány zejména díky dobrovolnické práci členů a sympatizantů organizací.
3. V diskusi se věnovalo nejvíce prostoru dvěma cílovým skupinám – předškolním dětem a důchodcům. Předškoláci – v poslední době vzrůstá zájem o vytváření lesních mateřských školek. MŽP vytvořilo k tomuto tématu pracovní skupinu a v součinnosti s dalším resorty (MŠMT, MZ) se snaží o lepší legislativní ukotvení tohoto druhu předškolního environmentálního vzdělávání. Důchodci se jeví jako významná cílová skupina, se kterou by měli realizátoři ekologické výchovy počítat do budoucna (dostatek volného času, zájem, možnost předávat informace ostatním generacím …).

Česká rozvojová spolupráce a ochrana biodiverzity

1. Životnímu prostředí je věnována přibližně čtvrtina z prostředků na bilaterální rozvojovou spolupráci ČR. Projekty v oblasti ochrany biodiverzity lze financovat z více zdrojů. Vhodnější je víceleté financování projektů, které umožní plánovat činnosti a dosáhnout maximální efektivity projektu. Zároveň je třeba počítat se zajištěním udržitelnosti projektu i po skončení financování v rámci rozvojové spolupráce. Podmínkou je souhlas a ztotožnění se místních obyvatel s vykonávanými činnostmi.
2. Projekty na ochranu biodiverzity mají vícečetný dopad nejen na záchranu ohrožených druhů rostlin a živočichů nebo jejich stanovišť, ale též přispívají ke zlepšení kvality života místních obyvatel, vzniku pracovních příležitostí a přispívají ke vzdělávání a osvětě nejen v místě realizace projektu, ale i v dárcovské zemi. Projekty na téma biodiverzita by měly být v rozvojové spolupráci ČR více podporovány. Zároveň je žádoucí posílit hodnocení vlivů projektů rozvojové pomoci na biodiverzitu, a to zvláště těch, u nichž lze očekávat negativní dopad (např. budování infrastruktury).
3. Kromě bilaterální rozvojové spolupráce je neméně významná též činnost vyvíjená v multilaterální oblasti. ČR by měla i nadále přispívat k činnosti mezinárodních organizací a plnění mezinárodních environmentálních smluv v oblasti biodiverzity.