Vodní tok

Zákonem o ochraně přírody a krajiny není vodní tok definován. Podle § 43 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodního zákona) jsou vodní toky definovány jako „povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky“.

Pro potřeby ochrany vodních toků jako významných krajinných prvků však nelze tuto definici považovat za dostatečnou. Vodní tok ve smyslu významného krajinného prvku je třeba chápat nikoliv jenom jako vodní proud, nýbrž včetně jeho prostředí, jímž je koryto vodního toku a jeho břehy (Sdělení sekretariátu rozkladové komise o výkladech právních předpisů, přijatých výkladovou komisí ministra životního prostředí č. 2/2003, viz Věstník MŽP, částka 4, 2003).

Je-li předmětem ochrany vodních toků především jejich ekologicko-stabilizační funkce, je třeba vodní tok vnímat především jako vodní ekosystém, který zahrnuje biotickou a abiotickou složku ovlivňovanou dynamickými procesy – kolísáním průtoků, transportem a akumulací splavenin apod., přičemž tyto procesy je třeba v kontextu celého ekosystému vodního toku vnímat jako v zásadě přirozené, nikoliv a priori jako škodlivé. Ekosystém vázaný na vodní tok tvoří tekoucí voda (trvale, nebo po část roku), koryto vymezené břehovými hranami a veškerá biota na vodu a koryto vázaná. Součástí vodního toku tedy mohou být i porosty dřevin rostoucí v korytě až po břehovou čáru.

Ekologicko-stabilizační funkce vodního toku jsou do značné míry vázány na jeho hydromorfologický stav. Lze konstatovat, že stav vodního toku v daném úseku je tím příznivější, čím více se blíží stavu přirozenému. Kritériem příznivého morfologického stavu vodního toku je přirozenost tvarů a rozměrů koryt, charakteristik proudění a splaveninového režimu. Příznivý stav vodního toku z hlediska morfologického je základem pro příznivý stav z hlediska biologického. Pro potřeby posouzení morfologického stavu vodních toků je možné podpůrně využít Metodiku stanovující postup hodnocení vlivů opatření na vodních tocích a nivách na hydromorfologický stav vod publikovanou ve Věstníku MŽP, částka 11, 2008.

Povodně a zejména způsob, jakým jsou případné škody v korytech vodních toků odstraňovány, také mohou ekologicko-stabilizační funkce vodních toků ovlivnit. Na činnosti při odstraňování povodňových škod na korytech vodních toků, zejména zabezpečení kritických míst pro případ další povodně, nebo obnovení průtočného profilu koryta vodního toku, se podle ustanovení § 83 písm. m) vodního zákona nevztahují zvláštní právní předpisy (např. zákon o ochraně přírody a krajiny). Výklad tohoto ustanovení vodního zákona ve vztahu k provádění povodňových prohlídek a k definici povodňových škod byl zveřejněn ve Věstníku MŽP, částka 5, 2014.

Odkazy a dokumenty ke stažení