Úmluva měsíce - květen - Úmluva o biologické rozmanitosti

Rok 2010 je Mezinárodním rokem biodiverzity a Ministerstvo životního prostředí přitéto příležitosti představuje každý měsíc jednu z mezinárodních úmluv v oblasti ochranypřírody a krajiny. Květen je věnován Úmluvě o biologické rozmanitosti (Convention onBiological Diversity - CBD).

CBD patří k nejvýznamnějším mezinárodním úmluvám týkající se ochrany biologickérozmanitosti v globálním měřítku. Tato úmluva byla poprvé vystavena k podpisu naKonferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) dne 5. června 1992 v Rio deJaneiru a Česká republika ji podepsala již 4. června 1993. Mezinárodně vstoupila v platnost29. prosince 1993 a do současnosti k ní přistoupilo 193 států světa. Pro ČR vstoupila CBDv platnost 3. března 1994 a byla zveřejněna ve sbírce zákonů jako Sdělení Ministerstvazahraničních věcí č. 134/1999 Sb.

Přijetí CBD na začátku devadesátých let bylo inspirováno prohlubujícím se poznáním, žeizolovaná opatření k záchraně jednotlivých druhů nebo ekosystémů nejsou dostatečná k tomu,aby se zpomalil zrychlující se úbytek biologické rozmanitosti a svou roli zde hrálo rovněžrostoucí uznání hodnot trvale udržitelného rozvoje. Její praktické naplňování je nicméněv podmínkách středoevropského státu i po 17 letech platnosti poměrně ambiciózní výzvou.

Na jednu stranu CBD řeší téměř tři desítky různých tématických okruhů souvisejícíchs ochranou a udržitelným využíváním biodiverzity a její široký a globální záběr lze efektivněvyužít k mezinárodnímu tlaku na státy, kde je biologická rozmanitost dlouhodobě v ohrožení.Na druhou stranu byly již na devíti zasedáních konference smluvních stran přijaty stovkyrozhodnutí, které však mají pouze obecný charakter a jejichž naplňování záleží spíše nadobrovolném úsilí jednotlivých států.

CBD má tři základní cíle: ochranu biologické rozmanitosti ("biologická rozmanitost,biodiverzita" znamená variabilitu všech žijících organismů na úrovni genové, druhovéi ekosystémové), udržitelné využívání biologické rozmanitosti a spravedlivé a rovnocennérozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů.

K jejich naplňování byly vytvořeny tématické programy zaměřené na hlavní typy ekosystémů- například zemědělská, lesní, mořská biodiverzita, biodiverzita vnitrozemských vodníchekosystémů či suchých a sub-humidních oblastí apod. Tématické programy byly doplněnyprůřezovými činnostmi jako například ekosystémový přístup, invazní druhy, environmentálnívýchova, klimatické změny a biodiverzita, chráněná území a další. 29. ledna 2000 byla vrámci CBD přijata dodatečná smlouva - Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti, kterýřeší rizika spojená s přenosem živých geneticky modifikovaných organismů mezijednotlivými státy.

Cartagenský protokol vstoupil mezinárodně v platnost 11. září 2003.Vrcholným rozhodovacím orgánem CBD je konference smluvních stran (COP), která jepodporována Poradním orgánem pro vědecké technické a technologické záležitosti(SBSTTA). Poradní orgán předkládá COP doporučení k jednotlivým aspektům biologickérozmanitosti. Další pomocné orgány mohou být ustaveny konferencí smluvních stran dlepotřeby ve formě tzv. Ad hoc pracovních skupin, které mají jasně specifikovaný časovýa věcný mandát.

Naplňováním závazků vyplývajících ze CBD je pověřeno Ministerstvo životního prostředía Ministerstvo zemědělství. Národní kontaktní místa jsou na MŽP - pro CBD je to odbormezinárodní ochrany biodiverzity a pro Cartagenský protokol je to odbor environmentálníchrizik. Vzhledem k tomu, že se problematika Úmluvy dotýká řady dalších resortů, byl prozajištění meziresortní spolupráce vytvořen tzv. Český výbor pro Úmluvu o biologickérozmanitosti, doplněný také o zástupce nevládních organizací.

Česká republika je aktivní smluvní stranou CBD. Účastní se pravidelně zasedání konferencesmluvních stran, Poradního orgánu pro vědecké, technické a technologické záležitostia jednání některých Ad hoc pracovních skupin. Pravidelně podává Sekretariátu CBD zprávyo naplňování úmluvy na národní úrovni, zasílá příspěvky do rozpočtu a aktivně koordinujesvé postoje a názory na úrovni Evropské unie.

V současné době se v rámci CBD nejvíce diskutují tři témata. Prvním je řešení otázekspravedlivého a rovnocenného rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetickýchzdrojů. Státy intenzívně jednají o přijetí dodatečné smlouvy - tzv. Protokolu ABS, který mánaplňovat třetí výše zmíněný základní cíl CBD. Druhým bodem je příprava novéhoStrategického plánu na období 2011 - 2020. Přijetí dostatečně ambiciózního a zároveňrealistického plánu je velkou výzvou. Důvodem je zejména skutečnost, že se i přes veškeréúsilí států a vlád nedaří zvrátit trend úbytku biologické rozmanitosti. Aktuální čísla a trendyhovoří spíše o opaku - úbytek biodiverzity se zrychluje, druhy rostlin a živočichů mizí z našíplanety rychlostí 100-1000krát vyšší, než by se tomu dělo přirozeným způsobem. Třetímtématem je dokončení vyjednávání závazné smlouvy o odpovědnosti a náhradě škod v rámciCartagenského protokolu o biologické bezpečnosti.

Principy a závazky Úmluvy o biologické rozmanitosti jsou v České republice uplatňoványv rámci národních legislativních předpisů. Zejména se jedná o zákon č, 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanýmiorganismy a genetickými produkty. Na konci roku 2009 byl aktualizován Statní programochrany přírody a krajiny ČR, který slouží také jako akční plán strategického dokumentupřijatého v roce 2005 - Strategie ochrany biologické rozmanitosti v ČR. Rozsah CBD seovšem týká celé řady dalších zákonných norem pro ochranu specifických složek životníhoprostředí a zemědělské činnosti.