Řešení problematiky svahových nestabilit

Jedním z negativních následků extrémních klimatických výkyvů, především dešťových srážek a povodní, jsou mimo jiné i sesuvy půd a horninového skeletu a skalní řícení. V posledních letech, především po katastrofických následcích povodně z roku 1997, byly zahájeny účelové projekty zaměřené na prevenci před ničivými důsledky svahových nestabilit. Čtrnácti postiženým okresům v moravskoslezských regionech stát přispěl na stabilizace sesuvů částkou zhruba 620 mil. Kč Tato účelová pomoc se uskutečnila prostřednictvím na sebe navazujících usnesení vlády ČR č. 470/1997, 358/1998, 175/1999 a 1063/1999. Tím byla zabezpečena stabilizace a monitoring nejrizikovějších sesuvů. Z prostředků Ministerstva životního prostředí byly financovány nezbytné inženýrsko – geologické rekognoskační práce odborníků z České geologické služby a v neposlední řadě nastartovány projekty zaměřené na dokumentaci, registraci a mapování těchto rizikových exodynamických jevů.

Prvním krokem při prevenci negativních důsledků svahových nestabilit je vymezení oblastí a ploch s náchylností k porušení stability svahů, registrace a dokumentace sesuvů a jejich zařazení do centrálního registru dlouhodobě vedeným Českou geologickou službou – Geofondem. To bylo realizováno řadou odbornýc studií zadaných k realizaci Ministerstvem životního prostředí. Výstupy z těchto studií jsou předávány orgánům státní správy a samosprávy pro využití při územním rozhodování. U níže uvedeného přehledu studií je vhodné upozornit i na vynaložené finanční prostředky na jejich řešení. Při srovnání s finanční náročností vlastní stabilizace sesuvů je tato prevence rozhodně vhodnou investicí.

1997

- Nebezpečí svahových pohybů v údolí Labe, okr. Ústí n.Labem, ČGÚ, (1 200,- tis. Kč)
- Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valaš. Meziříčí -Mikulůvka - Jablůnka - M. Bystřice v okr. Vsetín, I. etapa AV ČR, ( 192,- tis. Kč)

1998

- Vyhodnocení aktuální míry rizika skalních řícení na základě kontrolního sledování pohybů skalních masívů v obci Hřensko v období listopad - prosinec 1998, IG Atelier, Hřensko, ( 120,- tis. Kč)

1999

- Hodnocení rizik nestability svahů v oblasti Valaš. Meziříčí - Mikulůvka - Jablůnka – M. Bystřice v okr. Vsetín, II. etapa, AV ČR, (151,2 tis. Kč)
- Nebezpečí svahových sesuvů v údolí Labe okresu Děčín - I. etapa, ČGÚ (700,-tis. Kč)

- Geologická stavba území Moravy jako podmiňující fenomén sesuvných pohybů, ČGÚ, (900,- tis. Kč)
- Obecné zásady postupů směřujících ke stabilizaci sesuvu, SG Praha, (95,- tis. Kč)
- Modelový projekt sanace rizik skalního řícení na příkladě lokality Hřensko, AZ Consult, Ústí n. Labem, (75,- tis. Kč)

- Vyhodnocení aktuální míry rizika skalního řícení na základě sledování pohybů skalních masívů v obci Hřensko - závěrečná zpráva za r. 1999, IG Atelier, Hřensko, (639,- tis. Kč)
- Nebezpečí svahových sesuvů v údolí Labe okresu Děčín - II. etapa, ČGÚ, (1 100,- Kč)

2000 - 2003

- komplexní studie Svahové deformace v České republice. Celkově bylo na jeho plnění zatím vynaloženo 5,85 mil. Kč. V nejvíce ohrožených oblastech je prováděno Českou geologickou službou a jejími kooperanty inženýrsko-geologické mapování v měřítku 1 : 10 000 s rajonizací území z hlediska náchylnosti k výskytu svahových pohybů. Výsledné zprávy a účelové mapy slouží především pro potřebu orgánů státní správy a samosprávy při tvorbě územních plánů a rozhodnutí a samozřejmě jako podklad pro prevenci.

V letech 2004 - 2008 probíhal jako součást informačního systému programového financování (ISPROFIN) podprogram č. 215 124 Řešení nestabilit svahů v ČR zahrnující dva dílčí projekty:
- Dokumentace a mapování svahových pohybů v ČR,
- Řešení stabilizace svahů na území ČR, jejich geologický průzkum a monitoring.

Podprogram č. 215 124 nbyl směrován pouze do regionů bezprostředně postižených následky povodní, ale zahrnoval celé území České republiky. Hlavními cíli, vycházejícími i z požadavků usnesení vlády č. 382/2000 a 897/2000 směrovaných na strategii ochrany a prevencemi před povodněmi a dalšími klimatickými jevy, jsou jednak aktivity zjišťující a dokumentující exodynamické jevy a jednak kroky směřující k zamezení dalších pohybů zemní hmoty, resp. skalního skeletu a řícení skal. Prevence u těchto přírodních jevů spočívá především ve vymezení rizikových území s lokalizací exodynamických jevů, případně rajonizace oblastí se zvláštními podmínkami geologické stavby, které indikují náchylnost hodnoceného území ke svahovým pohybům a skalnímu řícení. Výstupy provedených prací umožňují komplexní pohled na uvedenou problematiku a poskytují podklady a informace pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy při tvorbě územních plánů a územních rozhodnutí.

Jedná se o:

- účelové inženýrsko-geologické mapování v měřítku 1 : 10 000 (mapování všech sesuvných jevů na ploše mapy);
- mapy náchylnosti území na porušení stability svahů 1 : 10 000 pro účely rajonizace území z hlediska ohrožení sesuvnými jevy;
- dokumentační přehled všech sesuvných jevů se základními charakteristikami a parametry a jejich zahrnutí do Registru České geologické služby - Geofondu;
- přehled o dosud provedených průzkumných pracích, sanačních opatřeních, stávajících monitorovacích systémech;
- základní prognóza nebezpečí dalších sesuvných pohybů a pravidla pro jejich hodnocení;
- databázový soubor svahových deformací v České republice vztažený k digitální mapě v měřítku 1 : 50 000 s vysvětlivkami a datovými soubory.

Nezbytnou aktivitou mapovacích a dokumentačních prací byla v některých případech i realizace územně omezeného geologického průzkumu, doplněného dle potřeby i technickými pracemi. Jedná se především o vrtné a geofyzikální práce.
Program nápravných opatření byl směrován na komplex stabilizačních opatření nejrizikovějších sesuvů, tj. sesuvů III. kategorie a projevů skalního řícení, tedy přírodních exodynamických jevů, které bezprostředně, nebo v krátkém časovém horizontu, svými negativními projevy a následky ohrožují státem chráněný obecný zájem - především životy, zdraví, majetek občanů a infrastrukturu území a sídel. Předmětem pomoci byly na sebe navazující kroky nezbytné při řešení stabilizace svahů:

• geologický průzkum, zahrnující dle potřeby inženýrsko-geologický, geotechnický a hydrogeologický průzkum různých stupňů;
• projektová příprava;
• stabilizace svahu.

Zvláštní postavení zaujímá monitoring objektu nestability, který probíhal ve všech zmíněných etapách řešení. Téměř nutností je monitoring následující po skončení stabilizačních opatření, kdy je nezbytné průběžně sledovat úspěšnost stabilizačních opatření. Jeho doba trvání a rozsah musí být určen inženýrsko-geologickými specialisty. Monitoring je nutný také z důvodu možnosti aplikace observační metody stabilizace, tj. metody postupných kroků při cíleném uplatňování dílčích etap řešení stabilizace a vyhodnocování jejich účinnosti.