Studie týkající se problematiky obalů a odpadů z obalů

Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA“ (Life Cycle Assessment) hodnotí dopady na životní prostředí spojené s používáním jednotlivých druhů nápojových obalů – PET lahví, vratných skleněných lahví, jednorázových skleněných lahví, hliníkových plechovek a nápojových kartonů (kompozitní obaly). Z výsledků vyplývá, že přes drobné výjimky z tohoto pravidla, mají kompozitní obaly (nápojové kartony), spolu s vratnými skleněnými lahvemi, relativně nejmenší měrný (tj. na stejný objem obaleného nápoje) dopad na životní prostředí ze všech posuzovaných nápojových obalů. Jako obaly s nejvyšším dopadem na životní prostředí jsou hodnoceny hliníkové plechovky a jednorázové skleněné lahve. To je způsobené zejména vysokou spotřebou energie potřebnou k jejich výrobě. PET lahve jsou přibližně „uprostřed“ této environmentální škály. Studie dále potvrzuje obecné pravidlo, že obaly větších objemů při použití stejného materiálu jsou spojeny s nižšími dopady na životní prostředí než obaly menších objemů. V rámci této studie vznikla také publikace „LCA nápojových obalů“, která shrnuje základní parametry a výsledky studie.

POZN.: Do listopadu 2010 byla na této adrese dostupná verze LCA studie, která obsahovala významnou chybu v produkci odpadů v rámci životního cyklu nápojových kartonů – kompozitních obalů (str. 35 – 36). V této souvislosti došlo ze strany autorů studie také k opravě přílohy č. 3 (str. 307) a publikace „LCA nápojových obalů“ (str. 90 - 91). Stávající verze studie již tuto chybu neobsahuje.

Studie „Analýza volně pohozených odpadů v České republice“ se zabývá výskytem volně pohozených odpadů (tzv. littering) na veřejných prostranstvích vybraných měst a obcí, kolem komunikací a turistických tras a dalších místech, např. zvláště chráněných územích. U odpadů byla zjišťována jejich hmotnost, objem a druhové složení. V hodnocených vzorcích byly nejvíce zastoupeny odpady z obalů (87 % objemových, 64 % hmotnostních). Při hodnocení zastoupení odpadů podle účelu výrobků dosahují nejvyššího hmotnostního podílu nápojové obaly (téměř 37 %). Dle hodnocení materiálového složení odhozených odpadů představují největší podíl plasty (PET obaly a jiné plasty s více než 41 % hmotnostními a 77 % objemovými).

Studie „Ekonomická analýza zamýšleného systému zálohování nápojových obalů v České republice“ hodnotí náklady a příjmy zamýšleného zálohového systému na nápojové obaly (nápojové PET lahve a nápojové plechovky). Z výsledků např. vyplývá, že náklady zamýšleného systému jsou citlivé především na roční spotřebu PET lahví, stupeň automatizace nezávislých a aliančních samoobsluh, na náklady spojené s přepravou nebo na počet výkupních automatů. Příjmy systému jsou pak citlivé zejména na míru vratnosti nápojových obalů do systému a na cenu druhotných surovin na trhu. Ekonomické výsledky systému zálohování jsou výrazně ovlivněny dosaženou mírou recyklace nápojových obalů. Součástí ekonomické analýzy je také studie „Analýza nákladů na čištění prostředí od volně pohozených odpadů v prostředí, celkově a podíl nápojových obalů; Možné úspory těchto nákladů při zavedení zálohování“ (viz příloha studie).

Studie s názvem „Zpráva o zavedení a porovnání možností zavedení ekonomických nástrojů pro vybrané obaly“ hodnotí environmentální dopady používání plastových tašek nejen z celosvětového hlediska, ale také v podmínkách České republiky. Studie dále shrnuje opatření, která byla realizována ve světě s cílem snížit množství používaných plastových tašek a s tím i zátěž pro životní prostředí.