Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (2001)

Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants, 2001

logo Stockholmská úmluva

Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (dále jen SÚ) je globální environmentální smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech.

V původním znění, platném od roku 2004, Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz dvanácti vybraných POPs uvedených v přílohách: aldrin, chlordan, dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), mirex, toxaphen, polychlorované bifenyly (PCB), dichlordifenyltrichlorethan (DDT) a polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF).

4. konference smluvních stran, která se konala v Ženevě do 4. do 8. května 2009, přijala nová rozhodnutí, kterými bylo do příloh Stockholmské úmluvy zařazeno 9 nových látek. Do přílohy A, tzn. mezi látky určené k odstranění z použití a výroby, nově přibyly sloučeniny, resp. skupiny sloučenin α-hexachlorcyklohexan, β-hexachlorcyklohexan, chlordekon, hexabrombifenyl, hexabromdifenylether a heptabromdifenylether, lindan, pentachlorbenzen, tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether. Příloha B úmluvy byla nově rozšířena o kyselinu perfluoroktansulfonovou a její soli (tzv. sloučeniny na bázi PFOS) a do přílohy C, tzn. mezi látky, na které se vztahují opatření proti jejich nezamýšlené výrobě, byl nově zařazen pentachlorbenzen.

Uvedené změny příloh SÚ vstoupily pro Českou republiku v platnost stejně jako pro většinu smluvních stran 26. srpna 2010. 4. konference umožnila smluvním stranám pokračovat v používání určitých chemických látek, resp. pokračovat ve výrobě v rozsahu zvláštních výjimek či přijatelných účelů uvedených v příslušných rozhodnutí v případě, že smluvní strana danou výjimku zaregistruje u sekretariátu SÚ.

V souladu s usnesením vlády č. 26 ze dne 4. ledna 2010 k návrhu na přijetí změn příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, Česká republika registrovala zvláštní výjimky s názvem „výrobky v souladu s ustanoveními části IV přílohy A“ pro tetrabrombifenylether a pentabromdifenylether a pro hexabromdifenylether a heptabromdifenylether. Pro kyselinu perfluoroktansulfonovou a její soli registrovala zvláštní výjimky s názvem „pokovování (tvrdé pokovování) a pokovování (dekorativní pokovování)“. Pro sloučeniny na bázi PFOS uplatnila Česká republika rovněž přijatelné výjimky s názvem „fotografické zobrazování, fotorezistentní a protiodrazové povlaky pro polovodiče, hydraulické kapaliny v letectví a pokovování (tvrdé pokovování) pouze v uzavřeném systému“. Zvláštní výjimky pro uvedené chemické látky se registrují na dobu pěti let, tj. do 26. 8. 2015, přijatelné účely nejsou časově omezeny.

Účinnost Úmluvy je pravidelně hodnocena na zasedáních konference smluvních stran, a to s využitím dat o výskytu POPs v životním prostředí. Česká republika významně přispívá k monitoringu POPs ve střední a východní Evropě.

Za účelem podpory řádné implementace Úmluvy na národní úrovni bylo zřízeno Národní centrum pro perzistentní organické polutanty. Sídlem Národního POPs centra je Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii Masarykovy univerzity v Brně.

Česká republika hostí rovněž regionální centrum pro podporu implementace Stockholmské úmluvy v regionu střední a východní Evropy. Tímto centrem je Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii Masarykovy univerzity v Brně.


Základní informace Oficiální dokumenty Úmluva v ČR
sekretariát Úmluvyčeský a anglický text Úmluvy datum přístupu ČR
orgány Úmluvystrategické dokumenty legislativní zajištění v ČR
smluvní strany kontaktní osoba/místo
Regionální centrum Seminář k posilování implementace MEAs
Národní POPs centrum  
Monitoring POPs"  
   
aktualityodkazy fotogalerie