Regulované látky, F-plyny, ozon

Ochrana ozonové vrstvy je předmětem mezinárodních úmluv, konkrétně Vídeňské úmluvy a Montrealského protokolu. Předepsaná opatření směřují především k ukončení výroby a spotřeby těchto látek. Evropská unie upravuje tuto oblast hlouběji a stanovuje další povinnosti (nařízení (ES) č. 1005/2009) s ohledem na prevenci emisí těchto látek ze zařízení, která jsou ještě v provozu, a i ze zařízení a výrobků které mají svou dobu životnosti již za sebou.

Součástí rubriky jsou informace o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o některých dalších látkách, které se ve velké míře používají jako jejich náhrady, avšak nemalou měrou přispívají ke globálnímu oteplování fluorované skleníkové plyny, „F-plyny“.

Obě skupiny látek jsou halogenované uhlovodíky a mají obdobné použití jako chladící média, hasiva či rozpouštědla a obě patří mezi tzv. skleníkové plyny. Základním rozdílem mezi nimi je absence jiných halogenů v molekulách fluorovaných skleníkových plynů.

Zatímco látky poškozující ozonovou vrstvu obsahují zejména chlor (způsobující poškozování ozonové vrstvy), případně fluor nebo brom (taktéž), fluorované skleníkové plyny obsahují pouze fluor a k poškozování ozonové vrstvy tudíž nepřispívají.

Předcházení emisím fluorovaných skleníkových plynů vyplývá ze závazků Kjótského protokolu a Rámcové úmluvy o změně klimatu.

Předepsaná opatření směřují především k předcházení emisím těchto látek jejich znovuzískáním z vyřazených zařízení, prováděním pravidelných měření úniků těchto látek ze zařízení a stanovení kvalifikace potřebné k servisním úkonům, které jsou na zařízeních prováděny.