Programy UNESCO

V oblasti přírodních věd se UNESCO soustředí na vytvoření sítě vědeckých institucí a školících středisek v rámci rozvojového světa.

Hlavními programy jsou:

1. Mezinárodní hydrologický program (IHP)
2. Člověk a biosféra (MAB)
3. Mezivládní oceánografická komise (IOC)
4. Mezinárodní geologický korelační program (IGCP)

Mezinárodní hydrologický program (International Hydrologic Programme – IHP) se zabývá oběhem vody v přírodě a jejím hospodárným využitím. V programu IHP čeští specialisté pracují na řadě projektů, z nichž k nejdůležitějším patří "Regionální spolupráce podunajských států v hydrologii" a projekt "Opatrování pitné vody v nebezpečných situacích". Prioritní hydrologické problémy jsou: snižování škod z přírodních pohrom, zejména povodní a sucha; aplikace zásad udržitelného rozvoje v praxi; revitalizace vodní složky krajiny; aplikace Rámcové směrnice EU o vodě. Lektorem mezinárodního postgraduálního hydrologického kursu UNESCO při ČZU je Ing. Josef Hladný, CSc., který je zároveň předsedou Českého národního výboru pro Mezinárodní hydrologický program. Český národní výbor pro IHP je iniciátorem konference nesoucí název Hydrologické dny 2010. Konference se koná ve dnech 25. – 27. 10. 2010 v Hradci Králové

Člověk a biosféra (Man and Biosphere – MAB) je program zabývající se problematikou ochrany životního prostředí, byl schválen v roce 1970. Zkratka MAB se stala symbolem koncepce integrované ochrany životního prostředí, která se snaží skloubit zájmy jak přírody, tak i lidské činnosti. Za koordinaci a plánování tohoto programu je zodpovědná Mezinárodní koordinační rada. V rámci programu MAB vznikla síť biosférických rezervací, kterou tvoří významné pevninské, mořské a smíšené ekosystémy. Na národní i mezinárodní části programu MAB se v ČR podílí Český národní komitét, jehož předsedou je PhDr. Ivan Rynda z katedry sociální a kulturní ekologie, Fakulta humanitních studií UK Praha. Na území ČR se nachází 6 biosférických rezervací (Šumava, Třeboň, Křivoklátsko, Krkonoše, Dolní Morava, Bílé Karpaty).

Mezivládní oceánografická komise (Intergovernmental Oceanographic Commission – IOC) V návaznosti na usnesení vlády č. 529 ze dne 4. května 2005, kterým bylo uloženo ministru životního prostředí ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí posoudit vhodnost členství České republiky v IOC v rámci UNESCO, se ČR stala dne 20. června 2005 plnoprávným členem této komise. IOC aktivně pracuje již od roku 1960. Jejím cílem je podpora mezinárodní spolupráce a koordinace programů v oblasti výzkumu, služeb a vzdělávání a využití získaných poznatků na zlepšení řízení k udržitelnému rozvoji a ochraně mořského prostředí. Mezi základní funkce IOC patří navrhování, plánování a koordinace mezinárodního výzkumu a využití získaných vědeckých poznatků, podporování tvorby doporučení a příslušných standardů, plnění úkolů vyplývajících z Úmluvy o mořském právu, koordinace vzdělávacích programů.

IOC ve spolupráci se Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) koordinuje Globální systém pozorování oceánů (Global Ocean Observing System – GOOS), v jehož rámci funguje i varovný systém proti tsunami v Tichém oceánu. IOC navíc v posledních letech apelovala na zavedení výstražného systému i v oblasti Indického oceánu. K dnešnímu dni má IOC 136 členů. V roce 2010 slaví IOC padesáté výročí založení. IOC spolupracuje také se Skupinou pro pozorování Země (Group on Earth Observations – GEO) v rámci programu Globálního pozorovacího systému Země (The Global Earth Observation System of Systems – GEOSS), který se podílí na sjednocení dosavadní monitorovacích systémů (např. Globální geodetický pozorovací systém, Globální systém pozorování oceánů, Globální pozorovací systém klimatu). Tím dojde k odstranění dosavadní roztříštěnosti a nekoordinovanosti pozorovacích aktivit a ke zvýšení jejich hospodárnosti a efektivnosti. Získaná data jsou přístupná pro všechny státy a usnadňují tak důležitá rozhodování. ČR se svým usnesením vlády č. 1469 ze dne 20. prosince 2006 zapojila do budování GEOSS, čímž se i stala členem GEO.

Povinností každého státu IOC je dodržovat její Statut a jednací řád, zapojit se v rámci svých možností do činnosti IOC a jmenovat národní koordinační orgán pověřený stykem s IOC. Za účelem zajištění aktivního zapojení expertů České republiky do činnosti IOC byl dne 20. února 2006 jmenován ministrem životního prostředí 13-ti členný Český národní výbor pro spolupráci s IOC UNESCO sloužící jako jeho poradní orgán. Předsedou ČNV IOC je Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Činnost ČNV IOC je směřována jak na národní tak i mezinárodní úroveň a zaměřuje se především na organizaci seminářů a přednášek s tématickým zaměřením na oceánografii a mořskou biologii. ČNV IOC pořádá tzv. „oceánografická odpoledne“, která se konají na půdě významných českých univerzit, podporu vzdělávání v oblasti oceánografie a mořské biologie, konání mezinárodních konferencí na území, podporu účasti českých studentů a doktorandů na konferencích s mořskou tématikou a podporu účasti členů Výboru na zahraničních konferencích.

Mezinárodní geologický korelační program (International Geological Corellation Programme – IGCP) zkoumající vývoj zemské kůry. V programu IGCP participuje Akademie věd na řešení některých projektů. V rámci spolupráce s IGCP je aktivní také Český národní komitét pro IGCP UNESCO.

Kromě výše uvedených programů UNESCO zavedlo tzv. Participační programy, v jejichž rámci jsou poskytovány finanční příspěvky na realizaci vybraných projektů předkládaných členskými zeměmi (za podmínky jejich spoluúčasti na financování).