Pneumatiky a oleje

Problematiku zpětného odběru pneumatik a odpadních olejů řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. října 2015 je účinný zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech, a mimo jiné umožňuje vznik kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik a také zásadně mění pravidla pro nakládání s oleji.

Správné nakládání s pneumatikami v rámci zpětného odběru výrazně přispívá k ochraně životního prostředí a úsporám energie.

Od 1. října 2015 se z § 38 zákona o odpadech vypouští písm. a) oleje a od tohoto dne se na oleje již nevztahuje zpětný odběr. S použitými oleji není tedy již možné nadále nakládat v režimu zpětného odběru, ale pouze v režimu nakládání s nebezpečnými odpady dle zákona o odpadech. Povinné osoby, které plnily povinnost zpětného odběru olejů v roce 2015, nemusí na základě přechodného ustanovení již za tento rok (2015) zasílat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru dle § 20 a přílohy č. 19 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Do zákona o odpadech po významné změně v roce 2013, kdy byla zákonem č. 169/2013 Sb. pro povinné osoby stanovena povinnost zápisu do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a plnění minimální úrovně sběru ve výši 35 %, se nově vložila ustanovení umožňující zakládat kolektivní systémy pro plnění povinností zpětného odběru v oblasti pneumatik a dále povinnost pro povinné osoby a distributory, včetně posledních prodejců při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně.

Právní úprava kolektivních systémů vychází ze současné funkční právní úpravy v oblasti baterií a akumulátorů. Pravidla a omezení kolektivních systémů vycházejí z premisy, že kolektivní systém má fungovat na neziskové bázi pouze za účelem společného zajišťování plnění povinností povinných osob. Kolektivní systém je státem autorizován a podléhá zvýšenému státnímu dohledu. Kolektivní systém musí uzavřít smlouvu s každou povinnou osobou za stejných podmínek, musí zřídit dostupnou síť míst zpětného odběru, provádět informační kampaně cílené na spotřebitele nebo vypisovat výběrová řízení na zpracovatele odpadních pneumatik. Veškerá pravidla a omezení by měla vést k větší zainteresovanosti povinných osob na způsobu plnění povinností podle zákona o odpadech a současně na efektivním vynakládání prostředků na nakládání s pneumatikami na konci jejich životnosti tak, aby nedocházelo k finančnímu zatěžování konečného uživatele, kdy se chce zbavit použité pneumatiky.

Primárním prováděcím právním předpisem, kterým jsou stanoveny podrobnosti způsobu zpětného odběru všech výrobků uvedených v § 38 zákona o odpadech, je vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků.

Hlavním prováděcím právním předpisem ve vztahu ke zpětnému odběru pneumatik je však nová vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik, která nahrazuje vyhlášku č. 465/2013 Sb., o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik. Veškeré potřebné formuláře naleznete níže v sekci dokumenty.