Pařížská dohoda

Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda“) byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Úmluva) v prosinci 2015. Dohoda provádí ustanovení Úmluvy a po roce 2020 má nahradit dosud platný Kjótský protokol.

Dohoda mimo jiné
  • formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C a
  • přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Dohoda totiž ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým státům povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky k dosažení cíle Dohody.

V rámci Pařížské dohody se ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Přistoupením k Dohodě a k tomuto závazku bude naplňovat společný cíl EU a jejích členských států, který byl přijat Evropskou radou jako součást závěrů Evropské rady k Rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 schválených dne 24. října 2014.

Dohoda vstoupila v platnost již 4. listopadu 2016, tedy po necelém roce od jejího přijetí v Paříži. Dosud ji ratifikovalo 148 států - smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (ze 197 smluvních stran Úmluvy) a EU. Smluvními stranami jsou státy ze všech pěti kontinentů světa a s výjimkou Ruské federace, zahrnují všechny významné producenty emisí skleníkových plynů jako je například Čína a USA.
Kromě EU ratifikovalo Dohodu také 26 jejích členských států. Nizozemsko předpokládá ukončit ratifikaci Dohody do června 2017. V České republice vyjádřil souhlas s ratifikací zatím Senát Parlamentu České republiky, v Poslanecké sněmovně tento proces ještě nebyl ukončen.

Stáhněte si...