Orgány Rady Evropy

Hlavními orgány Rady Evropy jsou:

  • Výbor ministrů
  • Parlamentní shromáždění
  • Smíšený výbor
  • Stálý výbor
  • Kongres orgánů místní a regionální samosprávy
  • Soud pro lidská práva

Výbor ministrů

Výbor ministrů je nejvyšším a hlavním rozhodovacím orgánem Rady Evropy. Skládá se z ministrů zahraničních věcí všech členských států nebo jejich stálých diplomatických zástupců ve Štrasburku. Je oprávněn zabývat se všemi otázkami souvisejícími s cíli této organizace. Má pravomoc zejména rozhodovat o přijetí nových členů Rady Evropy, kontrolovat dodržování závazků členských států, schvalovat rozpočet Rady Evropy, uzavírat mezinárodní smlouvy, přijímat doporučení členským státům, uskutečňovat programy spolupráce a dohlížet nad výkonem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Výbor se schází jednou za rok. Předsedou Výboru je ministr zahraničních věcí.

Parlamentní shromáždění

Parlamentní shromáždění je hlavním poradním orgánem, je složené ze 315 zástupců (a stejného počtu náhradníků), kteří jsou jmenováni parlamenty členských států. V čele stojí prezident René van der Linden z Nizozemska, který byl zvolen roku 2005. Konečný počet zástupců a jejich náhradníků je 630 a 18 pozorovatelů.

Parlamentní shromáždění se skládá z pěti politických skupin:

  • Socialistická skupina
  • Skupina evropské lidové strany
  • Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
  • Skupina evropských demokratů
  • Skupina sjednocené evropské levice

Byro Rady Evropy plní různé úkoly: zajišťuje přípravu agendy Parlamentního shromáždění, posuzování dokumentů pro výbory, vztahy s dalšími mezinárodními orgány atd. Skládá se z prezidenta, dvaceti viceprezidentů, předsedů politických skupin, předsedů či zástupců výborů Parlamentního shromáždění. Velké státy mají v Byru stálé křeslo, menší státy se střídají.

Smíšený výbor

Je pověřen koordinační funkcí v rámci Rady Evropy, zajišťuje zejména kontakty mezi Výborem ministrů a Parlamentním shromážděním. Je tvořen zástupci jednotlivých členských vlád a tomu odpovídajícím počtem zástupců Parlamentního shromáždění.

Parlamentní shromáždění se skládá z deseti výborů:

  • Výbor pro politické záležitosti
  • Výbor pro právní záležitosti a lidská práva
  • Výbor pro ekonomické záležitosti a rozvoj
  • Výbor pro zdravotní, rodinné a sociální záležitosti
  • Výbor pro migrace, uprchlíky a populace
  • Výbor pro kulturu, vědu a vzdělání
  • Výbor pro životní prostředí, zemědělství, místní a regionální záležitosti
  • Výbor pro rovné příležitosti žen a mužů
  • Výbor pro jednací řád a imunitu
  • Výbor pro dodržování závazků a povinností členských států Rady Evropy (monitorovací výbor)

Výbor pro životní prostředí, zemědělství, místní a regionální záležitosti (dále jen Výbor) vznikl v roce 2001 spojením dvou výborů – Výboru pro životní prostředí, regionální plánování a místní úřady a Výboru pro zemědělství, venkovský rozvoj a výživu. Hlavním předmětem činnosti Výboru jsou otázky týkající se udržitelného rozvoje na místní, regionální i globální úrovni, ochrana životního prostředí, regionální plánování, nakládání s přírodními zdroji a příslušné sektorové politiky jako např. doprava, energie, zemědělství, venkovský rozvoj, rybářství, lesnictví, výživa a ochrana spotřebitelů.

Výbor se zabývá záležitostmi týkajícími se místních a regionálních představitelů, jako je samospráva, přeshraniční spolupráce, městské plánování a politiky. Výbor sleduje aktivity a udržuje vzájemné pracovní vztahy s příslušnými evropskými a mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Program OSN pro životní prostředí (UNEP), Evropská hospodářská komise OSN (UNECE).

Generálním tajemníkem Rady Evropy je Nor Thorbjørn Jagland, který odpovídá za strategické vedení pracovního programu a rozpočtu Rady Evropy a dohlíží na každodenní běh organizace a sekretariátu.

Funkce Evropského komisaře pro lidská práva byla poprvé schválena na vrcholném zasedání hlav států a vlád ve Štrasburku v říjnu 1997. Na základě rezoluce přijaté v květnu 1999 spadá do jeho působnosti zejména zajišťování rozvoje výchovy k lidským právům a informovanosti o lidských právech v členských státech, zjišťování nedostatků v právním systému a praxi členských států, přispívání k dodržování lidských práv souladu s příslušnými dokumenty Rady Evropy. Komisaře pro lidská práva volí Parlamentní shromáždění na šestileté období.

Stálý výbor

Hlavním cílem Stálého výboru je jednat jménem Parlamentního shromáždění v době mezi plenárními zasedáními Kongresu. Zasedání Stálého výboru se koná každý rok v jednom z členských států. Skládá se z představitelů byra, předsedů národních delegací a předsedů výborů.

Kongres orgánů místní a regionální samosprávy

Kongres byl zřízen v roce 1994 jako poradní orgán Rady Evropy. Mezi hlavní cíle Kongresu patří zejména: rozvoj struktur místní a regionální samosprávy ve všech členských státech Rady Evropy, zvláště v nových demokraciích; posuzování stavu místní a regionální demokracie v členských a kandidátských státech; rozvoj iniciativ umožňující účinné zapojení občanů do místní a regionální demokracie; zastupování zájmů místní a regionální samosprávy při přípravě evropské politiky; podpora regionální a přeshraniční spolupráce k míru, toleranci a udržitelnému rozvoji; podpora zřizování euroregionů a činnost pozorovatelů při místních a regionálních volbách. Kongres se skládá ze dvou komor:

Soud pro lidská práva

Soud pro lidská práva (dále jen Soud) byl ustaven Protokolem č. 11, který vstoupil v platnost k 1. lednu 1998 a který zrušil dosavadní složitý kontrolní systém uplatňovaný v rámci Rady Evropy od roku 1950. Cílem reformy bylo dosáhnout nejen institucionálního zjednodušení kontroly, ale také zkrácení délky řízení a posílení soudního charakteru systému ochrany práv. Každý smluvní stát anebo jednotlivec, který se považuje za poškozeného v důsledku porušení Evropské úmluvy o lidských právech (1950), se může obrátit přímo na Soud ve Štrasburku se stížností na porušení některého z práv zaručených touto úmluvou jedním ze smluvních států.