Národní program Životní prostředí - prioritní oblast 3, podoblast 3.3 - Odstranění a rekultivace nepovolených „černých skládek“ a řešení starých ekologických zátěží

Národní program životní prostředí je jedním ze systémových opatření vytvořených MŽP a komplementárně k OPŽP poskytuje nástroje pro řešení některých dosud obtížně řešitelných situací.

Česká republika jako členský stát EU plně respektuje princip „znečišťovatel platí“, vycházející kromě Smlouvy o fungování EU, zejména ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, v Českém právním řádu pak ze zákona 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Zachování plnění principu „znečišťovatel platí“ je tedy primárním aspektem, který je nutné brát v úvahu při nastavování Národního programu životní prostředí (dále jen „NPŽP“) a jím podporovaných typů projektů.

Sanace starých ekologických zátěží (dále jen „SEZ“) v ČR jsou financovány principiálně ze tří hlavních zdrojů. Prvním zdrojem jsou tzv. Ekologické smlouvy, z nichž jsou financovány SEZ vzniklé před privatizací bývalých národních podniků, u nichž se stát zavázal převzít závazky vyplývající z existence těchto SEZ. V prvním případě je tedy původcem znečištění národní podnik, jehož ekologické závazky na sebe při privatizaci převzal stát. Druhým zdrojem financí pro financování sanací SEZ jsou privátní zdroje. Ty se uplatňují zejména u privatizovaných národních podniků, u kterých v rámci privatizačního projektu nevznikla „Ekologická smlouva“, ale kupující získal slevu z kupní ceny, tak aby mohl pokrýt odstranění ekologické zátěže. Tím se pro případy staré ekologické zátěže stal nástupcem původce. Třetím zdrojem financí jsou pak evropské fondy prostřednictvím operačních programů, zejména pak OPŽP (v PO 2007-2013 oblast podpory 4.2, v PO 2014-2020 oblast podpory 3.4). V rámci OPŽP lze o kofinancování požádat u projektu SEZ, u kterého není znám původce znečištění či jeho právní nástupce, nebo původce zanikl bez nástupce. Jsou tak pokryty případy SEZ, kde neexistuje povinný subjekt, kterému by bylo možno uložit rozhodnutí o uložení nápravných opatření.

I přesto, že uvedené tři způsoby financování pokrývají výraznou většinu SEZ, existují stále případy, které nelze financovat žádným z těchto zdrojů. Nejčastěji se jedná o případy, které mají svým založením nejblíže k třetímu z uvedených případů, ovšem z objektivních důvodů nelze jejich financování z OPŽP zajistit. Takovými důvody jsou zejména důvody časové (doba nezbytná pro úspěšné dokončení projektu je výrazně delší než doba do ukončení programového období OPŽP), právní postavení žadatele (potenciálním žadatelem je fyzická osoba; například restituent, jemuž byl navrácen majetek i s kontaminací vzniklou v době kdy s majetkem nemohl nakládat), nebo projekt kde není aktuálně nezbytné provést aktivní sanační zásah, ale stav kontaminace je vhodné dlouhodobě sledovat (příkladem může být postsanační monitoring projektu sanace financované z OPŽP; postsanační monitoring není uznatelným nákladem v rámci OPŽP).

Podporované typy projektů

Jak je výše uvedeno, NPŽP by měl dát možnosti financovat takovou skupinu projektů SEZ, u kterých je jasně sledovatelný ekologický přínos a zároveň je není možné financovat z jiných zdrojů, zejména z OPŽP. Zároveň nesmí podporou projektu dojít k porušení principu „znečišťovatel platí“.

  1. SEZ ve vlastnictví fyzických osob – Podporovány budou zejména projekty analýz rizik nebo sanací SEZ, jejichž původce neexistuje nebo není znám. V případě sanací musí předchozí AR prokázat existenci rizik pro lidské zdraví či ekosystémy. Majitelem nemovitosti zatížené SEZ musí být fyzická osoba, která nemá možnost kofinancovat řešení SEZ z jiných veřejných zdrojů.
  2. Dlouhodobý a postsanační monitoring SEZ – Podporovány budou zejména projety SEZ, jejichž původce neexistuje nebo není znám a zároveň na lokalitě v minulosti proběhl sanační zásah, po jehož realizaci vyplynula potřeba dalšího sledování zbytkové kontaminace na lokalitě, které není možné financovat z jiných veřejných zdrojů. Dále budou podarovány projekty SEZ , jejichž původce neexistuje nebo není znám a o kterých není dosud v dlouhodobém horizontu dostatečné množství informací.
  3. Dlouhodobé projekty sanací SEZ – Podporovány budou zejména projekty sanací starých ekologických zátěží, jejichž původce neexistuje nebo není znám a zároveň byly analýzou rizik vyhodnoceny jako rizikové pro lidské zdraví či ekosystémy. Zároveň analýza rizik nebo studie proveditelnosti navrhla jako nejvhodnější takovou metodu sanačního zásahu, která v dlouhodobém horizontu (doba trvání řádově 5-10 let) povede k odstranění rizik vyplývajících z existence ekologické zátěže (obvykle se jedná o pasivnější způsoby sanací, např. reakční bariéry).
  4. Řešení havarijních stavů - Podporovány budou nejen realizace projektů akutních sanačních zásahů, kde není původce znám nebo neexistuje, ale i situace, kdy původce, kterému bylo uloženo nápravné opatření odstranění havarijního stavu nekoná či není schopen konat. Náklady na nezbyná nápravná opatření budou následně vymáhány po majiteli nebo původci tak, aby byl naplněn princip znečišťovatel platí. Podporovány budou projekty zahrnující výhradně pouze taková sanační opatření, která minimalizují rozsah nebo odvrátí akutně hrozící riziko vzniku ekologické havárie.