Mezinárodní den pro biologickou diverzitu si připomínáme 22. května

Od roku 2002 věnuje OSN 22. květen informování veřejnosti o potřebě chránit biologickou diverzitu (rozmanitost). Hlavní téma se každoročně mění : v loňském roce to byl vztah mezi biodiverzitou a zemědělstvím, pro letošek jde o invazní nepůvodní druhy, tzv. biologické invaze.

Tento termín zahrnuje člověkem způsobené šíření nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů a všechny aspekty s tím související. Masivní nárůst mezinárodního obchodu, transportu zboží, turistiky a celková globalizace s sebou přinesly také zvýšené množství nově zavlékaných nepůvodních organismů a s tím spojenou homogenizaci světové biodiverzity, negativní vlivy na místně původní druhy, na oblasti jako je zemědělství, lesnictví, turistika a zdraví lidí.

Výše socio-ekonomických nákladů spojených s invazními druhy se odhaduje zhruba na 5 % světového HDP, a to mimo škody na biodiverzitě, které jsou nevyčíslitelné. Mezi významné středoevropské invazní druhy rostlin se značným negativním dopadem na biodiverzitu a hospodářství patří například bolševník velkolepý, s rozsáhlými plochami nejen v západních Čechách, invazní křídlatky s porosty podél řek, kde narušují břehy, borovice vejmutovka v pískovcových skalních městech (zejména v oblasti Česko-Saského Švýcarska). Z živočichů jde například o nepůvodního norka amerického, mývala a psíka mývalovitého, s výrazným negativním vlivem na ekosystémy i rybářství a myslivost, nepůvodní druhy raků přenášející tzv. račí mor (smrtelný pro naše původní druhy) nebo asijské zástupce jako je drobná rybka střevlička východní či nedávno zavlečené slunéčko z rodu Harmonia.

Protože invazní druhy mají široké spektrum dopadů jak na přírodu a tak i na socio-ekonomické oblasti lidských činností (přenašeči chorob, alergeny, atd.), jsou biologické invaze centrem zájmu a na snížení jejich dopadu jsou vynakládány značné prostředky a úsilí. Vzhledem k tomu, že se invaze týkají různých zájmových skupin, je nutné zajistit dostatečnou koordinaci možných řešení v sektorech životního prostředí, zemědělství, dopravy, obchodu i zdravotnictví, a to jak na úrovni států tak i celé Evropské unie. Podpora vytvoření jednotného přístupu k této problematice je nyní aktuální i na evropské úrovni a je jedním z témat, kterému je v rámci českého předsednictví věnována značná pozornost. Botanický ústav Akademie věd České republiky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR uspořádaly v rámci českého předsednictví v Radě EU v Průhonicích ve dnech 19.–22. května 2009 konferenci Evropské platformy pro výzkum biodiverzity. Cílem konference bylo určit zásadní směry výzkumu, které by umožnily vědcům lépe zohlednit všechny potřeby ve složité problematice ochrany výzkumu biodiverzity. Nejlevnější invazí je invaze, která vůbec neproběhne a není tedy nutné vynakládat prostředky na její kontrolu. Proto je důležitá prevence a podpora obecného povědomí o negativních vlivech invazních druhů a apel na odpovědné chování ve vztahu k nepůvodním druhům.

Jarmila Krebsová, tiskové oddělení MŽP