Navrhovaná technologie pro modernizaci Prunéřova II není dostatečná

Ministerstvo životního prostředí dnes vrátilo oznamovateli k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. „Majitel elektrárny, společnost ČEZ, nepředložil řešení s čistou účinností elektrárny na úrovni minimálně 42 % a nevyhověl tak jednomu závěrů ze zjišťovacího řízení, které se vede před vlastním zpracováním dokumentace. Namísto toho trvá na účinnosti maximálně ve výši 38 %, což není v souladu s jeho povinností předložit řešení na úrovni nejlepší dostupné technologie. To rozhodně nemůžeme považovat za dostatečné. K dispozici je technologie efektivnější, která bude zároveň znamenat úsporu spáleného uhlí i snížení emisí do ovzduší,“ říká náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

„Navrhovat pro elektrárnu projektovanou v roce 2009 technologii akceptovatelnou v 90. letech minulého století je zcela nepřijatelné. Jde to nejen proti smyslu integrované prevence znečištění, ale zejména proti nutnosti modernizace české ekonomiky,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

Záměr ČEZ v elektrárně Prunéřov II předpokládá mj. úplnou výměnu všech tří stávajících kotlů, včetně opatření ke snížení emisí oxidů dusíku a úplné výměny technologického zařízení za kotli. Rekonstrukce počítá také s úplnou výměnou turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny. Záměr počítá také s instalací nového odsiřovacího zařízení pro bloky C, D a E, kompletní výměnou automatického systému řízení technologických procesů a nově instalovanými technologiemi včetně kompletní výměny a modernizace elektrického zařízení, zavedení odsířených spalin do rekonstruovaných chladicích věží, apod. Po komplexní rekonstrukci mají být bloky C, D a E provozovány 6 300 hodin ročně s výkonem 3x250 MW.

ČEZ vycházel z toho, že se i při tak rozsáhlé rekonstrukci nadále jedná pouze o úpravu stávajícího zdroje znečištění. Jak ale ukazuje výše zmíněný výčet, rozsah výměny technologií jde jednoznačně nad rámec úpravy stávajícího zdroje a plánovanou obnovu je tedy nutné považovat za vznik nového technologického provozu. To je důležité, protože podle evropské směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění je třeba pro nové zdroje znečištění, uvedené do provozu po 31. 10. 2000, požadovat plnění přísnějších podmínek a uplatnění výrazně efektivnějších technologií, než kterou vydává ČEZ v dokumentaci za nejlepší dostupnou (BAT, Best Available Technique). Technologie, nabízená v dokumentaci, předložené společností ČEZ, tyto požadavky nesplňuje. MŽP požaduje, aby ČEZ předložil doplněnou dokumentaci, která bude počítat s takovou technologií, která zvýší budoucí účinnost elektrárny z dnešních 32,8 % nikoli na 38 %, ale na minimálně 42 %.

Při realizaci záměru tak, jak ČEZ navrhl, by došlo ke snížení ročních emisí tuhých znečišťujících látek o 39 % oproti roku 2007. Oproti roku 2008 (pro tento rok již platí omezení emisními stropy) by emise tuhých látek (TZL) poklesly o 14 %, emise SO2 o 55 % a emise NOX o 56 %. Při skutečném uplatnění BAT a zvýšení účinnosti elektrárny alespoň na 42 % by ale emise klesly významněji. Emise TZL by oproti roku 2008 poklesly o 20 %, emise SO2 o 57 % a emise NOX o 58 %. Zvýšení účinnosti elektrárny alespoň na 42 % by znamenalo také téměř 300 000 tun ušetřených emisí skleníkového CO2 oproti předloženému projektu a také úsporu spotřebovaného uhlí ve výši téměř půl milionu tun. V případě oxidu uhelnatého (CO) by navrhovaná technologie nedosáhla ani minimální nutné hranice příslušného referenčního dokumentu BAT. Ten vyžaduje maximální emise CO ve výši 200 mg/m3, zatímco návrh modernizace Prunéřova II slibuje 250 mg/m3 [1].

Zásadní výhradou je, že investor přes požadavky platného zákona o integrované prevenci znečištění (IPPC) i příslušné evropské směrnice nenavrhuje použití skutečně nejlepší dostupné technologie, což by vedlo ke zbytečně vysokým emisím do ovzduší z elektrárny Prunéřov II po další desítky let. Proto ministerstvo nadále trvá na tom, co už společnosti ČEZ sdělilo koncem července 2008 v závěru zjišťovacího řízení EIA. A to je navrhnout a zohlednit alternativní realizaci tepelných bloků s vyšší účinností, než je dnes navrhovaných 38 %. Navržená technologie by měla odpovídat tomu. co je pro elektrárnu typu Prunéřova dnes skutečně nejlepší dostupné, což je technologie s účinností alespoň 42 – 45 %.

Jakub Kašpar, tiskový mluvčí MŽP

Poznámky:
[1] Srovnání emisí znečišťujících látek podle návrhu ČEZ a podle požadavků MŽP na uplatnění nejlepší dostupné technologie (BAT):
Znečišťující látka Stav v roce 2008 Stav podle návrhu ČEZ Stav podle požadavků MŽP
TZL 638 t 549 t (-14 %) 511 t (-20 %)
SO2 15 510 t 6 980 t (-55 %) 6 598 t (-57 %)
NOX 17 148 t 7 545 t (-56 %) 7 163 t (-58 %)
CO2 7 104 828 t* 4 100 000 t (-42 %) 3 800 000 t (-46 %)
Spotřeba uhlí 6 325 259 t* 4 042 000 t (-36 %) 3 544 000 t (-44 %)

* jde o údaj za rok 2007, údaje za rok 2008 nejsou ještě k dispozici