Jaká je budoucnost české krajiny?

Jaká je budoucnost české krajiny?

Dnes se v pražském sídle Akademie věd ČR konal pod záštitou ministra životního prostředí Richarda Brabce a za účasti náměstka ministra Vladimíra Dolejského seminář Komise pro životní prostředí AV ČR na téma Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny. Seminář byl rozdělen do tří bloků: Volná krajina a její proměny pod vedením profesora Josefa Fanty, Příklady dobré praxe pod vedením doktora Petra Petříka a Strategické nástroje, jak vyléčit krajinu pod vedením profesora Bedřicha Moldana.

Krajina a člověk se vzájemně ovlivňují a každé porušení rovnováhy mezi přírodní (environmentální či ekologickou), uživatelskou a kulturní funkcí krajiny vede k její degradaci. V plném rozsahu to platí pro volnou, zejména zemědělsky využívanou krajinu. Již dlouhou dobu zaznamenáváme úbytek zemědělské půdy – a to 12 až 15 hektarů denně, což má za následek nejen snižování objemu ploch vhodných pro zemědělské využití, ale také ztrátu biodiverzity (úbytek mnoha druhů půdních organismů, hmyzu nebo ptáků), pokles schopnosti zadržovat vodu, zvyšování půdní eroze (u nás je nejvyšší míra eroze v Evropě – každoročně se z polí spláchne 21 mil. m3 nejúrodnější zeminy), a v konečném důsledku snižování kvality půdy a vznik fragmentovité neprostupné krajiny.

Novým faktorem, který dále komplikuje vývoj krajiny, je klimatická změna. Přírodní podmínky krajiny České republiky se mění. Mezi projevy změny klimatu patří dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, zvyšování teplot, extrémní meteorologické jevy, a to vše působí na krajinu opět negativně. Vláda proto přijala Program adaptace na změnu klimatu v podmínkách ČR a z něj vyplývající Akční plán adaptačních opatření na změnu klimatu, který určuje úkoly na úrovni ústředních orgánů státní správy, případně jimi řízených organizací. Integrovaný přístup zahrnuje ekosystémová, resp. krajinná opatření, plánovitý přístup přes tvorbu územních plánů, územních studií krajiny, pozemkové úpravy, regionální plány rozvoje. Klíčové je sdílení odpovědnosti za fungování a udržitelné řízení vodních ekosystémů, zajištění udržitelného vodního režimu krajiny, uplatnění šetrného hospodaření na zemědělské a lesní půdě. Jako příklady dobré praxe lze uvést některé typy rodinného podnikání, zejména v lesnictví, posílení funkce zeleně v sídlech, vyhlášení programu Pestrá krajina pro soukromé zemědělce, který spočívá v dobrovolném zapojení bez pobírání dotací.

Mezi strategické nástroje k provedení pozitivních změn v krajině patří krajinné plánování při využívání půdy, vytváření infrastruktury, ochrana půdy před vysycháním, erozí, a to vše při aktivním zapojení nejen státních a místních úřadů, ale především místních občanů a podnikatelů. Krajinné plánování je cestou pro obnovu rovnováhy ekologických, ekonomických a kulturních funkcí krajiny, pro pochopení a respektování únosné kapacity jejího využívání, pro její obnovu i pro zajištění tolik potřebné vody jako základního zdroje pro další rozvoj naší krajiny.

Poznámka:

Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR je poradním orgánem Akademické rady AV ČR, jejímž posláním je mj. vyjadřovat se k environmentálním problémům, jejichž řešení ovlivňuje v celonárodním měřítku stav životního prostředí, posuzovat dokumenty vědecké povahy či návrhy zákonů relevantní z hlediska vědecké činnosti i obecné praxe v oblasti životního prostředí, podporovat výzkum a organizovat semináře v této oblasti.

Kontakt pro média:
Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 944 nebo 267 122 534
E-mail: tiskove@mzp.cz