Reakce MŽP na závěry NKÚ: Ministerstvo naprosto odmítá, že by dotace do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Reakce MŽP na závěry NKÚ: Ministerstvo naprosto odmítá, že by dotace do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal kontrolní závěr z akce, která prověřovala poskytování, čerpání a užití peněžních prostředků určených na ochranu a péči o přírodu a krajinu z rezortu MŽP v letech 2013 až 2015. V tomto období bylo z Operačního programu životní prostředí 2007-2013 (EU prostředky), prioritní osy 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, rozděleno přes 8 miliard korun. Program a jeho cíle a hodnocení byly nastaveny už v letech 2006 a 2007. V rámci národních programů (PPK a PPOFK), které jsou cíleny na udržení stavu těch nejcennějších částí přírody, pak bylo na ochranu přírody a krajiny rozděleno dalších cca 500 milionů korun. MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení.

K závěrům NKÚ je nutné především zdůraznit, že cíle a hodnocení OPŽP 2007-2013, ze kterého byla v letech 2013-2015 financována podstatná část projektů ochrany přírody v České republice, byly nastaveny už v letech 2006 a 2007, a to na základě zkušeností z předchozích období a tehdejších analýz. Cíle OPŽP 2007 – 2013 byly navíc nastaveny v souladu s tehdy platnou „Metodikou pro přípravu programových dokumentů pro období 2007 – 2013 pro operační programy“. Cíle a indikátory programu (programové i konkrétnější projektové) následně schválila přímo Evropská komise a Monitorovací výbor OPŽP (složený z poslanců, zástupců průmyslu i ekologických organizací, odborníků na problematiku ŽP ad). Samo NKÚ pak ve svých závěrech upozorňuje, že parametry nastavené v současném OPŽP 2014-2020, který připravilo nové vedení MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR, jsou dle NKÚ nastaveny lépe.

MŽP odmítá závěr NKÚ, že by vynaložené prostředky do ochrany přírody a krajiny nepřinesly výrazné zlepšení

Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu své závěry o účinnosti dotačních prostředků totiž opírají o data o úbytku orné půdy nebo o kvalitě vodních toků. To jsou složky životního prostředí, které samy o sobě nevypovídají o stavu ochrany přírody a krajiny. Navíc do těchto oblastí dotační prostředky na ochranu přírody a krajiny z programů MŽP vůbec nesměřují! Kontroloři tak svoje „účetní postupy“ aplikují na ochranu biodiverzity, aniž by rozlišili co je ochrana přírody a co není.

Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá např. větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z programu OPŽP. Jen v roce 2015 bylo přehlášeno nebo nově vyhlášeno 38 maloplošných zvláště chráněných území s výměrou 2 213 ha, z toho 34 přírodních památek, 3 přírodní rezervace, 3 národní přírodní památky, v lednu 2016 vznikla naše dosud poslední nová chráněná krajinná oblast - CHKO Brdy. Dalším indikátorem o účinnosti dotací, respektive o zlepšení stavu naší přírody a krajiny je návrat velkých šelem do ČR, který můžeme sledovat právě v posledních několika letech. Díky OPŽP vznikly na území ČR tisíce nových vodních útvarů, které nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou zároveň stanovištěm pro mnoho vzácných živočichů a mají dávno prokázaný pozitivní efekt na stav přírody. Dotace ze zmíněných programů směřují i do péče o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidace invazních druhů rostlin a živočichů atd. Kromě toho OPŽP podporuje v rámci ochrany přírody a krajiny např. i vznik návštěvnických středisek, tzv. domů přírody nebo výstavbu a obnovu naučných stezek. Návštěvnická infrastruktura kultivuje vztah společnosti k ochraně přírody a v neposlední řadě její ochotu ochranu přírody podporovat. Jednoduše platí, že bez podpory veřejnosti nelze přírodu účinně chránit. Právě ze všech výše uvedených důvodů je třeba kategoricky závěry NKÚ odmítnout.

Obecně je také s ohledem na požadavek NKÚ na nastavení cílových hodnot, kterých má být poskytnutou podporou dosaženo nutné konstatovat, že výsledný stav přírody a krajiny je negativně ovlivňován řadou faktorů (zpravidla rozvoj průmyslu, dopravy, změny využití území apod.). Při implementaci programů MŽP nelze veškeré tyto vlivy eliminovat, ani vyhodnotit míru jejich vlivu na dosahování programových cílů v oblasti ochrany přírody a krajiny. Z celkového stavu přírody a krajiny proto nelze dovozovat, zda ukazatele programů byly správně nastaveny a zda byl program úspěšný. Zároveň nejde většina investic v oblasti ochrany přírody prakticky měřit dopadem v době ukončení konkrétního projektu nebo několik měsíců poté. Určitě je možné změřit okamžité úspory energie po zateplení domu, nebo snížení množství emisí látek unikajících do vody, pokud se postaví účinnější ČOV. Například v případě rybích přechodů je exaktní (číselné) vyhodnocení pozitivních dopadů (počet ryb migrujících rybím přechodem) prakticky nemožné. Stejně tak je například neproveditelné, stanovovat předem, kolik zraněných zvířat musí ošetřit záchranné stanice, které jsou podporovány z národního programu PPK, aby bylo možné jejich činnost označit za efektivní a účelnou.

Kontakty pro média:
Petra Roubíčková
tisková mluvčí MŽP
Tel.: +420 739 242 382
E-mail: petra.roubickova@mzp.cz

Doplňující informace o programech MŽP

PPK a POPFK

Program péče o krajinu (PPK) je zaměřený na projekty menšího rozsahu. Patří sem například podpora záchranných stanic, která má i etický a výchovný rozměr, který nelze kvantifikovat dle požadavků NKÚ. Patří sem kosení luk, péče o památné stromy nebo např. přirozené péče o lesy dle plánů péče chráněných území, které ale mají jednoznačně význam pro ochranu a péči o naší biodiverzitu. Jsou to však drobná konkrétní opatření, která k cílům ochrany přispívají, ale nezajistí například zastavení fragmentace krajiny nebo úbytek orné půdy. Program obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) je program obdobného charakteru, je však určený zejména pro rezortní organizace MŽP (AOPK ČR a správy národních parků). V PPK i POPFK jsou finanční prostředky poskytovány na základě rozhodnutí, vydávaných na podkladě vyhodnocených projektů. Součástí podkladů pro konečné uvolnění finančních prostředků je protokol o převzetí opatření realizovaného v rozsahu schváleného projektu a případných podmínek stanovených rozhodnutím. Riziko netransparentního postupu v případě výběru dodavatelů je eliminováno prostřednictvím Nákladů obvyklých opatření, které vypracovala AOPK ČR a které slouží k posuzování žádostí a projektů v dotačních programech a určují normativní maximální hranici ceny jednotlivých úkonů, které jsou hrazeny z prostředků dotace. Náklady obvyklých opatření tak zajišťují, že předmětem dotace nebude opatření s přemrštěnými náklady.

OPŽP 2007-2013

Všechny projekty podpořené z OPŽP 2007–2013 měly pozitivní vliv na životní prostředí. Jak je uvedeno na str. 10 kontrolního závěru NKÚ, tři ze čtyř hlavních indikátorů byly splněny již v roce 2010. Do konce programového období pak došlo k výraznému navýšení hodnot všech sledovaných indikátorů. Jak je uvedeno na str. 10 kontrolního závěru, díky OPŽP 2007–2013 bylo revitalizováno např. více než 200 km2 území. Dále bylo např. založeno nebo obnoveno 2 724 krajinných prvků či prvků ÚSES o celkové ploše 20 335 ha, vytvořeno bylo 123 evropsky významných lokalit, kde byla ukončena první etapa implementace soustavy Natura 2000 a 515 evropsky významných lokalit bylo vyhlášeno nebo připraveno k vyhlášení jako zvláště chráněné území (ZCHÚ) či chránění na základě sjednané smlouvy o chráněném území atd. Do konce programového období se revitalizace dočkalo 238 km vodních toků, bylo vytvořeno 30 studií zabývajících se návrhem podélných revitalizací toků a niv v lokalitách negativně ovlivněných lidskou činností. Dále se zvýšil objem akumulačního prostoru vodních nádrží nebo poldrů o 24 899 071 m3, což zvyšuje ochranu před povodněmi.