Konference k úmluvě CITES v JAR schválila přísnější ochranu pro některé druhy ohrožené nelegálním obchodem

Konference k úmluvě CITES v JAR schválila přísnější ochranu pro některé druhy ohrožené nelegálním obchodem

Více než 3500 delegátů ze 152 států, včetně pozorovatelů z nevládních a mezivládních organizací se od 24. září do 5. října 2016 účastnilo v jihoafrickém Johannesburgu 17. zasedání Konference smluvních stran CITES [1]. Na konferenci bylo projednáno celkem 62 návrhů na změny v přílohách CITES a řada doplňujících rezolucí či usnesení upravujících naplňování cílů Úmluvy, včetně opatření k zefektivnění boje s nelegálním obchodem s ohroženými druhy. Poprvé v historii konferencí CITES se souběžně uskutečnilo i jednání INTERPOLU k problematice kriminality týkající se ohrožených druhů, tzv. wildlife crime.

Konference v JAR se za Českou republiku účastnil velvyslanec ČR v JAR Michal Král, dále pak zástupci MŽP, AOPK ČR a České inspekce životního prostředí. Na konferenci byly schváleny některé změny v míře ochrany, které se týkají druhů ohrožených zejména nelegálním obchodem. Do nejvyšší kategorie ochrany, do přílohy CITES I [2], která znamená zákaz mezinárodního obchodu, byly nově zařazeny africké a asijské druhy luskounů (Manis spp.). Těm totiž ve volné přírodě kvůli rozsáhlému nelegálnímu obchodu hrozí bezprostřední vyhubení. Obdobný zákaz smluvní strany schválily také u papouška žaka šedého (Psittacus erithacus). Jeho populace ve volné přírodě vlivem nelegálního obchodu a ničení jeho přirozených biotopů poklesla od roku 1990 o více než 90 %.

Významnou částí projednávaných témat byla rovněž ochrana mořských druhů. Žralok hedvábný (Carcharodon falciformis), který doposud nebyl chráněn úmluvou CITES, byl nově zařazen do přílohy CITES II. V posledních letech jeho populace poklesla až o 70 %, protože patří mezi komerčně značně využívané druhy.

Ostře sledovaný byl návrh na zařazení všech populací afrických lvů (Panthera leo) do kategorie s nejpřísnější ochranou, CITES I. U afrických lvů je v současnosti nejzávažnějším problémem nahrazování tygřích kostí právě kostmi lvími na asijském trhu. Jde aktuálně o značně poptávanou součást tradiční čínské medicíny. Na konferenci byly nakonec schváleny nulové vývozní kvóty na kosti a drápy lvů z volné přírody, přičemž uvedený druh zůstává v příloze CITES II.

Konference přinesla rovněž zásadní průlom ve zvýšení ochrany tropických dřevin, nově bude např. regulován a monitorován mezinárodní obchod všech 350 druhů dřevin rodu palisandr, známého též jako tzv. růžové dřevo (rosewood). Výskyt těchto druhů v přírodě aktuálně ohrožuje jejich nadměrná těžba. Velkým úspěchem je také zařazení kozorožce kavkazského (Capra caucasica) do přílohy CITES II, neboť vznikl v ČR na základě úzké spolupráce mezi státní ochranou přírody a zoologickými zahradami.

Ačkoliv nebyl schválen návrh na přeřazení všech populací slona afrického do nejpřísnější kategorie ochrany CITES I, přijatá usnesení ke slonům a slonovině zavádějí pro smluvní strany další zpřísňující opatření k potlačení stále enormního pytláctví slonů a nelegálního obchodu se slonovinou. Obdobná přísná opatření schválili účastníci zasedání v JAR u nosorožců, když zamítli návrh Svazijska na legalizaci prodeje nosorožčích rohů [3].

Schválené změny v přílohách CITES a přijatých usneseních konference začnou platit 90 dní po jejich přijetí [4].

Poznámky:

[1] CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

[2] Předmětem ochrany CITES je v současné době více než 5000 druhů zvířat a kolem 29 000 druhů rostlin. Podle stupně ohrožení své existence v přírodě jsou rozděleny do tří kategorií:

1) Druhy přímo ohrožené vyhynutím jsou vyjmenovány v příloze I k CITES.

2) Druhy z přílohy II k CITES, jejichž situace v přírodě není kritická, ale které by mohly být ohroženy, pakliže by využívání pro mezinárodní obchod nebylo regulováno.

3) Druhy z přílohy III k CITES jsou ohrožené na území určitého státu, který požádal o regulaci mezinárodního obchodu s nimi.

[3] Jedná se např. o apel na státy k uzavření domácího trhu se slonovinou v případech prokázání vazby na nelegální obchod, zavedení kampaní na snížení poptávky po slonovině ze strany veřejnosti apod.

[4] Další informace o průběhu a výsledcích konference lze nalézt na stránkách úmluvy CITES.

Kontakt pro média:
Jana Taušová
zástupkyně tiskové mluvčí MŽP
Tel.: +420 739 242 379
E-mail: tiskove@mzp.cz