Nebezpečné látky ve stavebních výrobcích

Základním evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Directive - CPD). Účelem směrnice je zajistit sjednocení základních požadavků, kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky, a zajistit volný pohyb těchto výrobků v rámci Evropské unie i na území států Evropského hospodářského prostoru. Směrnice stanoví základní požadavky na stavby, definuje technické specifikace jako dokumenty, jejichž respektováním je možno zajistit splnění požadavků směrnice aplikovaných na stavební výrobky, určuje zásady prokazování shody stavebních výrobků s těmito technickými specifikacemi a zásady umísťování označení CE na výrobcích nebo jejich obalech.

Stavebními výrobky jsou v našem případě považovány výrobky vyrobené pro dlouhodobé zabudování nebo instalování do staveb. Technickými specifikacemi se ve smyslu této směrnice rozumějí evropské normy harmonizované s požadavky směrnice, evropská technická schválení pro konkrétní výrobky a národní technické specifikace uznávané Evropskou komisí (možnost uznávání národních technických specifikací jako evropských technických specifikací se však v EU nevyužívá). Evropská technická schválení vydávají schvalovací orgány jmenované členskými státy a registrované u Evropské komise a jsou užívány především v případech, kdy není k dispozici harmonizovaná evropská norma, u výrobků dílčího významu nebo u nových technických řešení, která se podstatně odchylují od normy.

V České republice v současnosti neexistuje zvláštní legislativa pro nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích. Pro základ české legislativy je klíčová směrnice Rady CPD, která obsahuje v příloze (tzv. ER3 – Essentials Requirements) požadavky na hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí.

Problematika stavebních výrobků je řešena v následujících právních předpisech:

• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů,
• nařízení vlády č. 190/2002 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů.

V České republice, a ani na úrovni ES, neexistuje zvláštní právní úprava pro nebezpečné látky obsažené ve stavebních výrobcích. Stavební výrobky je třeba především klasifikovat podle zákona č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou č. 232/2004 Sb., ve znění vyhlášky pozdějších předpisů. Zákon č. 356/2003 Sb. upravuje návaznosti na přímo použitelné předpisy ES, kterým je především Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006/ES, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, a o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.

Od 20. ledna 2009 platí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. Toto nařízení stanoví pravidla pro klasifikaci látek a směsí jako nebezpečných a pravidla pro označování a balení nebezpečných látek a směsí. Pro látky a směsi klasifikované jako nebezpečné je nutno vypracovat bezpečnostní list podle nařízení č.1907/2006.
Těmito předpisy jsou stavební výrobky popsány a je posouzena jejich nebezpečnost pro zdraví a životní prostředí.