Legislativní zajištění Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států v ČR

Požadavky Úmluvy jsou v ČR naplňovány především prostřednictvím zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně ovzduší), a jeho prováděcími předpisy, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 317/2004 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Relevantní pro plnění závazků Úmluvy jsou dále zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. Problematika chemických látek je v českém právním řádu pokryta zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a o chemických přípravcích a o změně některých zákonů.