Elektrozařízení

Zpracování elektrického a elektronického odpadu je z environmentálního hlediska aktuálním problémem. Tyto odpady obsahují nejen celou řadu látek a materiálů zatěžujících životní prostředí, ale zároveň celou řadu materiálů, které je možné velmi efektivně druhotně využívat - recyklovat. Mezi toxické látky obsažené v tomto odpadu patří zejména těžké kovy (např. Hg, Cd a Pb), luminofory v obrazovkách a zářivkách, displeje na bázi tekutých krystalů (LCD) nebo látky poškozující ozonovou vrstvu. Aby mohla samotná recyklace proběhnout, musí být zajištěn sběr odpadních elektrických a elektronických zařízení odděleně od jiných druhů odpadů. Tyto odpady jsou pak dále tříděny a demontovány na jednotlivé materiály, které je možné následně recyklovat.

Co se týče tříděného sběru odpadních elektrozařízení, nejobtížnější problém představuje získávání vyřazených elektrospotřebičů od obyvatelstva. Tento sběr samozřejmě komplikuje i skutečnost, že na rozdíl od jiných odpadních materiálů (zejména papír, plasty, sklo), se v tomto případě nejedná o relativně homogenní skupinu materiálů, pro které by bylo z praktického hlediska možné realizovat jednotný způsob sběru. Liší se proto zajišťování způsobů zpětného odběru pro drobná elektrozařízení (např. fén, tablet, varná konvice), křehkých elektrozařízení (úsporná žárovka) nebo objemově i hmotnostně rozměrných elektrozařízení (televize, lednička, pračka). Pro sběr elektroodpadů jsou proto používány různé metody. Uplatňován je tak např. sběr prostřednictvím sběrných dvorů, pouličních kontejnerů nebo prodejců. Využívány mohou být i různé motivační nástroje, ať už finančního nebo soutěžního charakteru.

Environmentální problematika ve vztahu k nakládání s elektrickými a elektronickými zařízeními je v evropském kontextu řešena směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. V národní rovině pak tuto problematiku upravuje zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a to konkrétně v jeho čtvrté části, dílu 8 (§ 37f - 37s) (PDF, 362 kB). Jsou zde stanovena zejména pravidla pro uvádění elektrických a elektronických zařízení na trh, pro zpětný odběr elektrozařízení, oddělený sběr, zpracovávání a využívání elektroodpadu, pro financování nakládání s elektrozařízeními a elektroodpadem a dále pak povinnosti výrobců, posledních prodejců a distributorů. Uvedené povinnosti se vztahují na elektrická a elektronická zařízení, nejsou-li součástí jiného typu zařízení, na který se uvedený díl 8 zákona nevztahuje. Zároveň zákon ukládá určité povinnosti zpracovatelům odpadních elektrických a elektronických zařízení.

Podrobnosti ke zpětnému odběru elektrických a elektronických zařízení jsou stanoveny vyhláškou č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).

V sekci Elektrozařízení n aleznete mj. Seznam výrobců elektrozařízení a kontakty na jednotlivé kolektivní systémy, kterým bylo ze strany Ministerstva životního prostředí vydáno rozhodnutí k provozování jejich činnosti, tedy pro zajišťování financování a nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Dále jsou zde uvedeny odkazy na aktuální právní předpisy a jsou zde také informační materiály týkající se změn, které přinesla poslední novela zákona o odpadech v oblasti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady v roce 2014.

Agenda omezování nebezpečných látek (RoHS) v elektrozařízení uváděných na trh, kterou dříve spravovalo Ministerstvo životního prostředí, je nyní v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Tuto oblast upravuje směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (označovanou jako RoHS 2), která byla implementována nařízením vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Podrobné informace k problematice RoHS naleznete přímo na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v sekci Průmysl a životní prostředí: RoHS – elektrozařízení . Tuto problematiku zde má věcně na starosti odbor ekologie.