ČT Otázky Václava Moravce: Péče o krajinu (2.)

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Dá se říci, kolik například, protože ono se v té širší veřejnosti o, o tom zatím nemluví, že například Jeseníky jsou právě tou kůrovcovou kalamitou napadeny stejně, ne-li hůř než svého času Šumava a, a že to, co prožíváte vy od roku 2015 v této lokalitě, je možné označit za tragédii.

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Pro tu lokalitu je to z určitého pohledu bezpochyby tragédie, je to velmi smutný pohled a samozřejmě je to určité zoufalství pro nás lesníky, kteří se díváme na, na to, že těm porostům prakticky nedokážeme pomoci v tudle chvíli, efektivně, účinně. A to proto, že ten rozměr...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Jaké je to procento? Abychom si představili Jeseníky...

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Bavíme se, my se v tuhle chvíli bavíme o kalamitních lesních správách, které označujeme, tak dneska máme prakticky 4. Je to zejména oblast Bruntálu, města Albrechtic, Vítkova a Šternberku. Je ale pravdou, že dneska registrujeme podobnou situaci už na jihu Moravy, na tom jihovýchodním cípu Českomoravské vysočiny, to znamená Lesní správa Telč, Lesní správa Třebíč. Tam je ten, tam je například v Třebíči je oblast, kde skutečně neprší, to sucho je tam naprosto extrémní i v tomto roce, který je z hlediska srážkových úhrnů poměrně standardním, z hlediska celkových úhrnů, ale z hlediska rozložení, to už je o těch extrémech, o kterých hovořil pan profesor, to je ten problém, že srážky padají buď rychle nebo málo, buď se do půdy vůbec nedostanou anebo rychle z té půdy odtečou.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

O jak velkém tedy procentu zasažených lesů v těch...

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Pro zajímavost, máme 72 lesních správ a v tuhle chvíli jako kalamitní označujeme 4. Ale na těchto 4 vytěžíme ročně 20 % ročních těžeb, přičemž naším úkolem je samozřejmě regulovat těžby jinde tak, abychom celkově drželi jakýsi etad, to znamená, že fakticky to neznamená, že bychom v absolutním měřítku přetěžovali, těžíme vždycky méně než přiroste, objemy a výměry lesa narůstají, nicméně v těchto regionech je to, je to problém, a tam to  samozřejmě směřuje k masové obnově porostů. S velkou pravděpodobností tyto regiony dopadnou tak, že v horizontu nějakých 10 až 30 let současné mítní, nebo dejme 70leté a starší smrkové porosty  v dnešní podobě zaniknou a budou nahrazeny něčím novým. Takže tady je potřeba i říci, že ten z určitého úhlu pohledu je to samozřejmě smutné, na druhou stranu to zase dává novou příležitost pro nás lesníky a pro společnost, abychom vytvořily nové porosty, o kterých budeme přesvědčeni, že budou daleko odolnější ať už vůči kalamitním škůdcům, anebo vůči tomu suchu.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Tady se bavíme například na tom Bruntálsku o následcích sucha z roku 2015, když jsme viděli teď mapu toho roku letošního, tak vláda se problematikou sucha zabývá na svých pravidelných jednáních, naposledy v červenci schvalovala koncepci ochrany před následky sucha. Stát chce boj proti suchu podpořit výrazným balíkem peněz. Mluví se o desítkách miliard. Materiál počítá i s možností zvyšovat v mimořádných situacích v době sucha vodné a stočné. Připomeňme si slova Bohuslava Sobotky.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ /24. 7. 2017/

--------------------

Z této analýzy vyplývá, že stávající zdroje pitné vody jsou zatím dostačující. Do oblasti rizikových spadají zhruba 3 % plochy České republiky. Dalších zhruba 18 % plochy České republiky je potenciálně rizikových z pohledu sucha. A velkým problémem se ukazuje zhoršená kvalita vody, která může v obdobích sucha znemožnit jejich, její využití v dané oblasti.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

To byla slova premiéra Bohuslava Sobotky, která pronášel v červenci. Pane ministře, když jsem tady zmínil například kůrovcovou kalamitu, není to tak, že vy se věnujete těm dlouhodobým koncepčním věcem, ale přitom zapomínáte na ty nejaktuálnější, které se týkají té obrovské kůrovcové kalamity na Bruntálsku, v části Jeseníků, kde sice pan ředitel říkal, že to dřevo vytěží, pokusíte se tam zasadit nebo bude tam jiné složení lesa, které bude reagovat na, na ty změny, na ty změny klimatu, ale že se tímto věcem na vládě vůbec nevěnujete?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

-------------------- No, já když dovolíte, já bych ještě, vy jste to zmínil, lehce odbočil, ale hned se zase vrátím zpátky. A to je k té Šumavě. My jsme rok, možná dva roky se intenzivně bavili třeba ve sněmovně, ale i jinde, byla to skoro celospolečenská debata, o ochraně národních parků a já jsem měl chvíli pocit, nebo chvíli, několik měsíců, že problematika kůrovce na Šumavě se stala nejzásadnější politickou otázkou v České republice, ke které se vyjadřoval třeba i pan prezident. Což mě samozřejmě udělalo radost, že se tomu...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Kůrovce, ano...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Že se tomu, že se tomu věnuje a že to celou dobu sleduje. A ale v tom mezidobí a vlastně už v té době, když jsme to řešili, vlastně už minulý rok, tak, když tak mě pan ředitel Szórád může opravit, ale myslím si, že už minulý rok měly Lesy České republiky asi 4 miliony kubíků vlastně kalamitní těžby a ano, nahodilé těžby a já spíš bych to řekl tak, že my se tomu samozřejmě věnujeme, ale já jsem vlastně jako člen vlády poprvé minulý týden dostal na stůl informaci, a to je tedy srpen 2017, nebo byl srpen 2017, on to byl konec minulý týden už bylo září, začátek, že skutečně je velmi vážná situace s kalamitou kůrovce i republikově a že tedy bude potřeba tu situaci řešit, protože se k tomu samozřejmě dostala i, i samozřejmě větrná kalamita v jižních Čechách, ale také v Bavorsku, problémy v Polsku a dneska, a teď by byl pocit, že najednou z ničeho nic tady máme obrovský problém, ale já si myslím, že ten problém tady byl už nějakou dobu, ale skoro jsem měl pocit, že o Šumavě se bavíme daleko víc a pan ředitel to ví velmi dobře, že třeba řekněme, já to řeknu jako laik, ono se tomu říká možná nějaká dencita kůrovce nebo jak se to, jak se tomu říká správně, ale řekněme míra postižení kůrovcem momentálně v České republice v řadě polesí je daleko vyšší než je na té Šumavě. To znamená zjevně to je problém, který nepřišel ze dne na den, určitě je tady minimálně už od loňského roku, možná už od předloňského, i když tam ty kůrovcové, nebo nahodilé těžby byly nižší, takže já bych spíš řekl, vláda samozřejmě se zabejvá, zabývá komplexem opatření a celou řadu z nich, celou řadu z nich i jako nejenom schvaluje jako materiály, ale také už realizuje, ale druhá věc je, jestli vlastně byl připraven nějaký krizový scénář o tom, jak třeba postupovat v té celoplošné gradaci kůrovce, protože možná to, co se dneska děje v českých a hlavně moravských lesích, je možná největší problém s kůrovcem za poslední desítky let. Není-li již pravda, pane řediteli?

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A nejdřív tedy pan ředitel odpoví a pak pan profesor.

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

-------------------- Tak je pravdou to, že kůrovcové kalamity se periodicky opakují. Velikánská kůrovcová kalamita byla ve třicátých letech dvacátého století a následně v šedesátých letech, a tak dále, to jsou věci, které, které se, kterým se nevyhneme a já bych to nestavěl tak, že něco se objevilo, nebo něco tady dlouhodobě je a my jsme o tom znenadála začli hovořit a vláda se tím najednou začla zabývat. Já to vnímám tak, že kůrovec je skutečně jakési finále klimatické změny a je to dlouhodobá záležitost a samozřejmě Lesy České republiky jsou tady od toho, aby si s tím státním majetkem, aby se s ním vypořádali, aby se vypořádali s tímto kalamitním škůdcem, a to si myslím, že se taky stane. Ale zdaleka tu nejsme jediní vlastníci, protože kůrovec skutečně vlastnictví nerozlišuje, to znamená je tady celá řada soukromých, drobných vlastníků, obecních, církevních a tak dále a je to problém i okolních zemí. Víme, že se skloňuje Běloveský prales a kůrovec v Polsku, ačkoliv tam toho smrku mnoho nemají, ale v některých regionech přece jenom. Víme, že je to ohromný problém v Bavorsku, který dneska hlásí zhruba 3 miliony kubíků kůrovcovýho dřeva, je to ohromný problém v Rakousku, je to ohromný problém na Slovensku, pochopitelně je to fenomén, který se nevyhýbá vůbec nikomu, ničemu a ta situace je dneska umocněna tím, že se v tomto dejme tomu krizovém okamžiku, v tomto, v této sezoně kůrovcové, když to řeknu takto, v té špičce, tak se na evropském trhu dostavily ještě další epizody, kalamitní epizody, vichřice, které zase způsobily následné škody, nebo doprovodné škody. A momentálně je ten problém, který si zaslouží, aby byl řešen vládou, způsoben právě tím, že se dá říci, že se, že začíná kolabovat ten evropský prostor. Není to jenom otázka kůrovce na Moravě, ta by byla určitě zvládnutelná, kdyby ale byla normální situace v tom širším kontextu. A ta žel úplně normální není, protože v Polsku dneska leží zhruba 10 milionů kubíků dříví, které padlo po vichřici, při té samé vichřici v Bavorsku spadlo asi 3 miliony kubíků dřeva, 2 miliony v Horním Rakousku, v České republice to bude v součtu někde přes milion kubíků, a ten stav je momentálně mimořádný právě kvůli tomu, že trh není schopen v dané chvíli dříví akceptovat a rychle ho zpracovávat tak, jak my bychom ho potřebovali, aby ho, aby bylo rychle zpracovávaný.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Pane profesore?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Já jsem chtěl jenom dodat, že naprosto souhlasím s panem ministrem, že ten problém Šumavy na sebe upoutal takovou pozornost, že vlastně si lidi neuvědomili, že tady je spoustu jiných problémů nejen s lesy, ale i vůbec naší přírodou, spousta druhů vymírá, prostě mění se krajina, ale vlastně všichni se soustředili na tu Šumavu. Ale co se týče toho kůrovce, mě by vlastně zajímalo docela, vy jste o mluvil o tom, o tom teda, že je problém s tím dřevem a to jsou takové tržní problémy, ale jak já to chápu, tak problém je jednak s tím, že opravdu smrk roste na místech, kde teď umírá, protože je na něj příliš sucho, prostě ten smrk tam nepatří, vy, ty lesy vysychají a jsou napadeny kůrovcem, václavkou a tak. To znamená, s tím se dá dělat jenom  něco na dlouhé lokte v tom smyslu, že se tam sází něco jiného, nebo se prostě nechají nějaké přirozenější porosty, vícedruhové, přirozenější věkovou skladbou a tak. A když už ten kůrovec přichází, tak, tak je potřeba zahájit nějakou asanční těžbu. Pokud vím, já jsem slyšel, že zrovna v těch Jeseníkách ten jako ten kůrovec nabíhal už dlouho před tím rokem 2015 a zrovna ty asanace tam nebyly úplně moc efektivní, dokonce se dávaly nějaké pokuty za to, že ty firmy vlastně neasanovaly dostatečně rychle, takže to by mě zajímalo, jestli je vlastně v tomhle taky není problém. A pak jsem se taky chtěl zeptat, jestli opravdu je to tak, že už se teda na ty místa ten smrk nesází?

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Pane řediteli?

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Ty asanace, asanační těžby probíhají, probíhají neustále. Základním krédem každého lesníka je, vypořádat se s podkorním hmyzem, máme tady na to vyhlášky, legislativu, která nám i stanoví, jak se vypočítává kůrovcový základ, z toho vyplývá potom počet obranných opatření, my neustále hledáme nové typy obranných opatření tak, abychom byli efektivnější a abysme si s tou věcí dokázali, dokázali lépe poradit. 2015 rok není žádný předěl, ty, to období je možná, možná se stalo předělem akorát tomu extrémnímu suchu, o kterém jsme už hovořili, nicméně pokuty a bonusy, to je praxe, kterou my motivujeme naše smluvní partnery, ti, kteří to dřevo fakticky, fyzicky zpracovávají, aby ho zpracovávali co nejrychleji, zpracují-li ho v termínu, dostanou bonus, nepodaří-li se to, neznamená to nutně, že někdo šíří kůrovce, ale aby byli pod tlakem, tak dostávají sankci. A to je určitý způsob motivace.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Mohu tady jenom vstoupit, pane řediteli, do, do vašich slov? Když se podíváme na těžbu dřeva, která se právě týká i těch kůrovcem napadených ležících stromů například právě na tom Bruntálsku, tak těžba dřeva se meziročně zvýšila o 9 % loni, na bezmála 18 milionů metrů krychlových bez kůry. Z toho jehličnanů se vytěžilo skoro 16 milionů metrů krychlových, což je třetí nejvyšší hodnota od roku 2002, ale když se teď díváme na ta data, víc se vytěžilo jen v roce 2006, 2007, od roku 2009 do roku 2015 se těžilo jen od 13 do 15 milionů metrů krychlových jehličnatého dřeva. Loni těžba jehličnanů vzrostla na již zmíněných skoro 16 milionů metrů krychlových. Nemělo už dávno se, a teď navazuji na otázku pana profesora Storcha, nemělo se už dávno zakázat těžení těch zdravých stromů a likvidovat jenom to množství padlých stromů, protože vy logicky zase člověk musí vás litovat jako generálního ředitele, protože vy jste nucen novináři, politiky, státem, abyste vykazoval co největší tržby, namísto toho, aby někdo vzal rozum do hrsti a přestal po Lesích České republiky požadovat pěti, sedmimiliardové odvody do státního rozpočtu. Proč se nezakázala těžba zdravých stromů a proč nelikvidujeme, v těch uplynulých dvou, třech letech jenom ty kůrovcové.

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Já vám rád odpovím. Já bych možná ještě dokončil potom u odpově..., vy jste mi dal otázku, já jsem vám na ni neodpověděl, protože jsem se k tomu nedostal. Nicméně Lesy České republiky za poslední roky netěží více než jiné roky. My těžíme zhruba těch 8 milionů kubíků dřeva, a to je fixní číslo. My jsme v tom objemu, v tom rozsahu, ve kterém se pohybujeme, schopni právě to dřevo někde utlumit a my skutečně naším jediným a žádným krédem není, abysme vytvořili maximální hospodářský výsledek, ne, že bychom na něho rezignovali, to asi ani nejde, ale na druhou stranu není to pro nás to, to hlavní motto. Hlavní motto je pro nás trvalá udržitelnost a vůbec životaschopnost našich lesů. To je první, první fakt. To, že se vytěžilo celkově víc, tak samozřejmě může být způsobeno i tím, že my máme 45 % toho státu, že je tady opravdu celá řada jiných vlastníků a jejich motivy mohou být, mohou být různé. To v zásadě můžou to být taky ty úmyslné těžby, nebo teda nahodilé těžby, pardon. Důležité nicméně si uvědomit, že takovéto opatření, které vypadá logické, jedno, jednoznačně zastavíme těžby všude jinde, ono to zní, ale může to být svým způsobem trošku problémové právě proto, že my přece i ze sociálního pohledu aspektu nemůžeme úplně zastavit všechny těžby. Zaprvé teda ne všechny těžby jsou zdaleka smrkové, to znamená, že by bylo i nesmysl, abychom zastavovali jiné těžby v jiných regionech, ale i jiné regiony mají určité kapacity, je to zdroj práce pro lidi, je to zdroj obživy a je vhodné, aby tady tohlencto pokračovalo.