ČRo Plus: Zaostřeno na BRKO

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Taky máte doma BRKO, tedy biologicky rozložitelný komunální odpad, a nevíte, co s ním? Už téměř 2 roky musí obce povinně zajišťovat jeho svoz. Všechno se ale do hnědé popelnice dávat nesmí, protože není bioodpad, jako bioodpad. Nejčastěji míří do kompostáren, občas do bioplynových stanic, kde se přemění v teplo, ale stále největší množství především kuchyňského odpadu končí v kanalizaci. A tak se právě tam za chvíli vypravíme, protože případná olejová koule by mohla kanalizační stoku úplně ucpat. Tak jako to už zažili třeba obyvatelé Londýna. Ničím nerušený poslech následujících minut vysílání Českého rozhlasu Plus přeje Eva Kézrová. Je to takové okresní město, i když zhruba těch 100 tisíc obyvatel se musí vejít do poměrně menšího prostoru, než je obvyklé. Sídliště pražského Jižního města, tak to jsou především paneláky a auta, ale nikde ani nejmenší prostor pro to, vyhodit biologický odpad. Dokonce i tady, jak stojím u popelnicových stání, tak tady vidím kromě kontejnerů na směsný odpad už jen nádoby na plasty, papíry, anebo sklo. A tak mě zajímalo, co vlastně tady obyvatelé dělají třeba se zbytky z kuchyně, kam je vyhazujete?

osoba

--------------------

Já to dávám do směsnýho odpadu.

osoba

--------------------

Můj otec má tady kousek zahradu, má tam i kompost. Takže ten bioodpad jako sbírám a vždycky jednou za tejden mu to tam přinesu.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Nikdy jste třeba olej nebo něco nevylili do záchodu, nebo nějakou tekutinu?

osoba

--------------------

Vylila, vylila, no. Vlastně nevím, jak to mám. Tak jsem začla teďko dělat, že když mám zbytkovej olej, že to nejdřív se snažím jako do tý kuchyňský utěrky jako vsáknout, a pak to dám do směsného odpadu.

osoba

--------------------

No, já to dělám taky, že to vytřu a vyhodím. Ale dřív jsme to vylejvali, no.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

To koneckonců dělá hodně lidí pořád. Hlavně ve městech. Například londýnskou kanalizaci v září ucpala 130tunová koule, která se vytvořila z oleje, dětských ubrousků a dalších hygienických potřeb. No, a tak mě zajímalo, jestli se něco podobného může stát i u nás.

Tomáš MRÁZEK, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Samozřejmě je to velký problém, hlavně v lokalitách, kde je hodně restaurací, například v historické části Prahy, okolo Staroměstského náměstí, třeba okolo Karlova mostu, prostě tam, kde je všude velká koncentrace restaurací, a které nedodržují kanalizační řád, tak tam to problémem je.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, to mi říká Tomáš Mrázek z Pražských vodovodů a kanalizací, a proto se scházíme v pražské Bubenči, abysme se šli do jedné z těch kanalizací podívat.

Tomáš MRÁZEK, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Teď tady vám předám svého kolegu pana Bernáta, který je šéf kanalizačního průzkumu Pražských vodovodů a kanalizací, a ten vás provede tady touto krásnou starou historickou stokou.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

My teď stojíme tady před vchodem, takový cihlový vchod, a vůbec by mě nenapadlo, že to může vést do kanalizace.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

No, na kanalizaci několik takovýchto objektů je, právě je to teda z přelomu 19. a 20. století, kdy se v Praze budovala jednotná kanalizační síť.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Takže dáváte mi do ruky baterku, abych něco viděla, jo?

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Vcházíme do takzvaného severního vstupu, do Letenského tunelu.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Ale teda musím říct, že už tady cítím ten zápach.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Trošku jo, ale pokud by tu byly ve větším množství ty zmiňované tuky, tak to by se nám sem nešlo tak dobře.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

To by bylo cítit jinak. Je fakt, že to je taková spíš hniloba.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Teď teda jsme na konci takzvaného Letenského tunelu. Začíná u Čechova mostu a končí tady ve Stromovce. Tadyhle ta stoka má na výšku 2 metry 60, jenom pro vaši představu.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

A já musím říct, že tady je i docela vlhkost, až se vám z toho zamlžily brýle.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Ano. To tak je. No, tak jsme v kanalizaci, tak to k tomu všechno patří. Ta voda je poměrně teplá. Venku je dneska poměrně chladno, tady je ta teplota stejná v létě, v zimě.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Tak si zkusme na tu vodu posvítit. Protože ona je taková zelenohnědá a je vidět, že jsou tam kusy zřejmě toaletního papíru, nějaké listy a tak dále. Co všechno teda bychom tam našli?

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Často je tam písek ze splachů z ulic, někdy se tam bohužel objeví i beton, a to je pak nutný vyčistit, někdy i vykopat.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Takhle z výšky ta voda je pod námi ve stoce zhruba, nevím, metr, metr a půl, se mi zdá, že není mastná.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

To je jenom pohled z dálky. A když je ten tuk rozpuštěný v té vodě, tak se nic tak zvláštního neděje. Ale ty stěny jsou relativně chladné, zvlášť v těch menších profilech, a na těch se ten tuk vysráží. Zachytí se do něj drobné nečistoty, který ho zpevní. To je, jako když dáte do betonu výztuž. A když do toho jsou třeba specielně ty vlhčený ubrousky, a odstraňuje se to mnohdy skutečně ještě i hůř než ten beton, musí se to mechanicky, kartáče, krumpáče, i ty sekyry používají.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

My se teď zkusíme jakoby pomyslně přesunout z Bubenče na Staré Město, protože tam je největší problém s těmi olejovými hroudami. A vy tady máte pár fotek.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Tady například vidíte, to je stoka takzvané druhé třídy, to znamená 125 centimetrů vysoká, a v ní je vrstva tuku, odhadem 50 centimetrů.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak dlouho ji třeba budete odstraňovat, nebo jakým způsobem?

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Předpokládám, že tam stráví ta jedna naše parta tak týden, než to vyčistí.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

A může se stát i v Praze třeba to, co se stalo v Londýně, že tam se jim udělala tak obrovská koule, že měla, já nevím, 130 tun, a tím pádem ucpala úplně tu kanalizaci?

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Nedá se to vyloučit. Čistíme postupně, ale může se stát, že někde někdo vypustí těch fritovacích hrnců víc najednou, a, a malér je hotovej.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Teď zrovna kolega posvítil doprava, tedy na opačnou stranu, a tady je vidět vlastně i taková ta železná zábrana, u které se zachytávají právě některé ty pevnější nečistoty. Co se pak s tím třeba může dělat? Protože je vlastně vidět, jak teď to tam zavlnila ta voda, že tenhle ten, řekněme, papírový pás, nebo vlhkých hadrů nebo něčeho takového, je poměrně dlouhý.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Pokud je to papír, což tady asi z převážný většiny je, tak to není až takovej problém, protože ten se časem rozpustí, nebo když se dostane na čerpadla, ty ho bez problémů rozdrtí. Pokud jsou to vlhčené ubrousky nebo jiný podobný věci, tak máme problémy, že nám to ucpává a ničí čerpadla a s velkejma nákladama odstraňujeme škody.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

My jsme tady v, jak jsem říkala, v kanalizační stoce v Bubenči, která je taková super, sešli jsme zhruba 20 schodů dolů, je tady krásně čisto, já nemám vůbec špinavé nohy, přestože jsem v kanalizační stoce, ale předpokládám, že více to je spíš o těch gumácích a nějakém špinavém oděvu.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Určitě. Když vlezete do běžné stoky, tak musíte do vody. To jinak nejde. Čili jde o to jenom, kolik té vody tam je a jak je ta stoka velká, jestli se tam vejdete vy, anebo tam musíte jenom poslat třeba hadici, aby to vyčistila, máme takový stroje specielní na čištění nebo kamery na prohlížení, a to všechno.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Děkuju za perfektní informace Janu Bernátovi z pražských kanalizací, a teď můžeme zase vystoupat zpátky na povrch za čerstvým vzduchem.

Jan BERNÁT, šéf kanalizačního průzkumu, Pražské vodovody a kanalizace

--------------------

Ano. Tam se dýchá přece jenom lépe.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Češi ročně vytřídí na 5,6 milionu tun odpadu a poslední dva roky mezi to patří také bioodpad, jehož svoz musejí obce zajišťovat. Jenže na rozdíl od papíru, plastu, skla, anebo kovů je potřeba nejprve si přesně definovat, co to vlastně je BRKO, tedy biologicky rozložitelný komunální odpad.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

Takový odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Přibližuje základní definici ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a pokračuje.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

Biologický odpad my potom rozdělujeme na ten rostlinný, zelený, ze zahrad, anebo na živočišný z kuchyní, který obsahuje maso a živočišné bílkoviny.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Přičemž obce si mohou vybrat, který druh bioodpadu budou svážet a jakým způsobem jej budou zpracovávat. A od toho se pak odvíjí i to, co do hnědé popelnice můžeme vyhodit. Určuje to právě obec.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

V případě, že vám určí, že tam můžete dávat jak zbytky z kuchyní, to znamená knedlíky, omáčka, zbytky masa, kosti, v podstatě to, co nedojídáme, a můžete to smíchat i s běžně produkovaným odpadem ze zahrad, listí, větve, tráva, nebo zeleninové, případně ovocné slupky, tak tam ten sběr probíhá tak, že se vše dává do jedné hnědé popelnice.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

To ale nebývá tak časté, většinou jsou určeny jen pro rostlinný odpad, takže když si k obědu uděláme řízky s bramborovou kaší, tak zbytky musíme vyhodit do normální popelnice.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

V případě, že vám obec řekla, můžete do hnědé popelnice dávat jenom zelený odpad, z údržby zahrad, listí, větve, trávu, rostlinné zbytky z kuchyňských odpadů, tak v takovém případě byste zbytky masa, odřezků řízků, kostí do té hnědé popelnice dát nemohla, a musel by skutečně končit v černé popelnici na směsný komunální odpad.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Stejně jako použitý olej, i když v mnoha obcích, třeba ve školách nebo školních jídelnách, jsou nádoby na sběr fritovacích olejů.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

Anebo dnes si můžete samozřejmě nechat na každém sběrném dvoře, protože ten fritovací olej, byť je považován taky za biologicky rozložitelný odpad, ten do té hnědé popelnice nepatří.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak už bylo řečeno, rozhodující je způsob zpracování biologického odpadu. Buď může být v bioplynových stanicích přeměňován na teplo, anebo se kompostuje, přičemž podle Manharta existují dva typy kompostáren.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí

--------------------

Jedna je bez takzvané hygienizační smyčky nebo hygienizační technologie, kde se kuchyňský, živočišný, nebo maso a případně kosti obsahující bioodpad stabilizuje po nějakou dobu, za určité teploty, má se následně zato, že je stabilní, že už nemůže dál podléhat, ať už aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu, a následně je zapracováván do kompostu jako každý jiný rostlinný odpad.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Jedna věc je ale zákonná úprava, a druhá realita. Kdo má doma kompost, nezřídka do něj vyhazuje i zbytky jídla. Podle manažera kampaně Kompostuj.cz a zakladatele Ekodomova Tomáše Hodka to ale může být problém, pokud je kompostér zespodu přístupný.

Tomáš HODEK, zakladatel Ekodomova, manažer kampaně Kompostuj.cz

--------------------

Je na vás, co si do toho kompostu dáte, pokud tam budete dávat jídlo a ten kompostér bude přístupný třeba nějakým potkanům, tak tam vytváříte potenciálně krmnou stanici.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

I díky povinnosti svážet bioodpady vznikají u nás další veřejné kompostárny, v současnosti je jich zhruba 500, a jednou z nejmladších je kompostárna v pražském Slivenci, do které se vypravila kolegyně Tereza Šťastná.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Pan Miroslav už dostal, co jste to dostal za lísteček při odjezdu?

Miroslav

--------------------

Kolik jsem sem přivez, jak to vážilo, a teď jsem dostal nazpátek, kolik to vlastně všechno bylo. A jinak jsem přivez 4 pytle trávy nasekaný a 1 pytel psího vína nastříhanýho, a plus větve z malin.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Budete jezdit do pražské veřejné kompostárny pravidelně?

Miroslav

--------------------

Já teda určitě, protože už to nemám kam dávat.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Na svozy bioodpadu do veřejné kompostárny tady na pražském Slivenci dohlíží Mikuláš Němec, který tady kontroluje jak tu váhu, tak i to, co lidé přivezou.

Mikuláš NĚMEC, dozor v kompostárně

--------------------

Ano, je to tak. To je mostová váha, na které občan zastaví, tam ho zvážíme, samozřejmě ověříme, jaký druh bioodpadu k nám přivezl. Kompostárna je otevřená od července a ten týdenní příjem bioodpadu se nám ustálil na 2,5 tuny.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Pojďme se podívat už k těm samotným hromádkám, tamhle před sebou vidím, pomalu se k nim blížíme, nějaké větve, tamhle za tím je možná ta tráva, o které mluvil pan Miroslav.

Mikuláš NĚMEC, dozor v kompostárně

--------------------

Krátká tráva není už potřeba nijak drtit. Můžeme ji pak přímo zakládat do kompostu. Zatímco větve je potřeba v drtiči rozdrtit na menší.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Ten stojí tamhle, ten drtič červený. Mikuláš Němec nandavá rukavice, drtič větví se nám už rozehřál na pracovní úroveň, a tady po mé levé ruce je tedy hromada těch nezpracovaných, nerozdrcených větví. Vidím tady nějaké túje, tamhle třešeň. Kromě větví do průměru 12 centimetrů mohou lidé do kompostárny přivézt také listí, čisté dřevo nebo zeleninu a ovoce, které se nehodí ke zpracování. Na oplátku si pak jednou za čas mohou odvézt kvalitní kompost.

Mikuláš NĚMEC, dozor v kompostárně

--------------------

Z množství bioodpadu, které během letošního roku občané přivezou, si příští rok na jaře mohou vyzvednout 1/5 ve formě kompostu. Vrátí se jim jejich původní bioodpad ve formě kvalitního hnojiva.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Plánujete pořízení dalších strojů. Je v plánu také tu kompostáru nějak dále rozšiřovat?

Mikuláš NĚMEC, dozor v kompostárně

--------------------

Určitě. Jakmile ty stroje budou, otevře se kompostárna i pro firmy, bude se sem svážet ze sběrných dvorů, které provozuje magistrát města Prahy, a samozřejmě jakékoliv komerční využití.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Jak jsme slyšeli, kdo přiveze bioodpad do veřejné nebo komunitní kompostárny, může si pak přijet pro kvalitní hnojivo. Jak přeměna funguje? Tak to vysvětluje manažer kampaně Kompostuj.cz Tomáš Hodek.

Tomáš HODEK, zakladatel Ekodomova, manažer kampaně Kompostuj.cz

--------------------

Ten rozkladnej proces zajišťují organismy, je to biologický proces, největší váhu zajišťujou bakterie, který rozrušujou rostlinný buňky těch pletiv a provádí vlastně rozklad toho materiálu. A je potřeba, aby tam byl dostatek vzduchu, aby tam byla vlhkost, aby tam byla správná skladba. Ta správná skladba se měří podílem uhlíkatý, dusíkatý složky. Tý uhlíkatý by mělo bejt zhruba 30:1 tý dusíkatý.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Ale to nestačí. O kompost je potřeba se starat. Takže pokud máme na zahradě vlastní kompostér, musíme se mu občas také věnovat.

Tomáš HODEK, zakladatel Ekodomova, manažer kampaně Kompostuj.cz

--------------------

Při tom kompostovacím procesu dochází k rozkladu, tak většinou se ten materiál sesedá a právě ubývá vzduch v tom materiálu. Takže buďto ta skladba musí být udělaná tak, aby tam provzdušnost toho kompostu byla dlouhodobě nějak zajištěna, třeba nějakýma větvičkama nebo nějakýma dřevním štěpků nebo něčím, co vlastně umožní, aby tam ten vzduch moh pronikat, anebo to tam přijít přehodit. Co je taky podstatný, aby nevyschnul. Protože často se stává, že když se zahřeje ten materiál, třeba když jsou uzavřený kompostéry ty plastový, lidi to nechají na sluníčku, ten materiál vevnitř se zahřeje, dojde k tomu, že ten materiál vyschne, kompostování se zastaví.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Pokud se ale o kompost dobře staráme, pak za čtvrt nebo půl roku máme výborné hnojivo na záhonky či pod stromky. Kompostér je teď navíc dostupnější než kdykoli předtím. Díky dotacím ministerstva životního prostředí jej mohou obce dát svým občanům zadarmo, tak jako třeba ve Velvarech, kam zajela opět Tereza Šťastná.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Já jsem teď právě na zahrádce Kateřiny Špičkové, která si také pořídila kompostér. Už se k němu blížíme.

Kateřina ŠPIČKOVÁ, zahrádkářka

--------------------

My jsme vlastně vždycky kompostovali a my jsme doteďka měli ten kompostér tak stlučený z prkýnek. A je to prostě takhle lepší, že to vlastně nevyjídají zvířátka a tak. Takže jsme rádi, že nám ho město vlastně zprostředkovalo takhle.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Můžu se podívat, co v něm máte? Jak je naplněný?

Kateřina ŠPIČKOVÁ, zahrádkářka

--------------------

Ano, ano. Tak tady vlastně, dáváme tam hlavně teď přes zimu zbytky jídla.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Vidím tam spoustu šlupek od brambor, skořápky od vajíček tamhle nějaké, možná jablka, cibule.

Kateřina ŠPIČKOVÁ, zahrádkářka

--------------------

Prostě zbytky z kuchyně, bioodpad z kuchyně vlastně. A teď přes zimu tý zahrádky toho moc není. Ale jinak my vlastně kompostujeme všechno ze zahrádky, i trávu a všechno, nic nevyvážíme.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Teď zatím tam toho moc nemáte. Pokud se vám ho podaří časem naplnit, pořídila byste třeba i druhý?

Kateřina ŠPIČKOVÁ, zahrádkářka

--------------------

Určitě by se tady uplatnil. Ale co mám tu zkušenost z těch našich kompostérů, tak ono jak to pořád vlastně slehává, tak vlastně to tak jako cirkuluje, že opravdu pak už zespod se dá zase vyndavat ten kompost a používat. Že prostě oni to ty žížaly a další havěť zpracuje na kompost. A vydrží to dlouho.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Cestou ze zahrádky Kateřiny Špičkové mířím na radnici, abych se zeptala, co město Velvary motivovalo k tomu, o kompostéry zažádat. Na náměstí ale potkáváme ještě místní obyvatele, a tak se jich ptám, jestli si i oni kompostér pořídili. Pan Vladimír říká, že on o něj nezažádal, protože doma má už vlastní kompostér.

Vladimír, obyvatel, Velvary

--------------------

Na zahradě mám velkej kompost, kam dáváme tenhle ten slepičinec veškerej a tohle to, trávu posekanou, víte, a bohatě stačí, to víte, že jo.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Naopak paní Helena, která ve městě žije už 12 let, nabídku města velice přivítala.

Helena, obyvatelka, Velvary

--------------------

My máme velikou zahradu a spousta trávy, která už nebyla kam dávat, tak prostě jsme se dověděli z místního rozhlasu, že tahle možnost je. Kompostér jsme si pořídili, a jsme hrozně rádi, že ta akce tady byla. Protože je to potřeba.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

A na radnici už na mě čeká projektová manažerka Veronika Lipavská, která má dotace na kompostéry za obec Velvary na starosti.

Veronika LIPAVSKÁ, projektová manažerka, Velvary

--------------------

Tady máme hodně rodinných domů ve městě, jsou tady i zahrádkářské kolonie, a vyvážíme jednou za 14 dní biopopelnice. Je to dost nákladné. Takže jsme si slibovali od toho, že třeba je možnost snížit vývoz těch biopopelnic i tím, že lidé začnou kompostovat.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Jaký byl a je o kompostéry zájem?

Veronika LIPAVSKÁ, projektová manažerka, Velvary

--------------------

Podmínkou dotace bylo nejprve vyhodnotit, jaký právě ten zájem občanů je, to znamená anketou. My jsme oslovili všechny občany, máme jich 3 tisíce, a vrátilo se nám zpátky anketních lístků zhruba 340. A nakonec jsme ale zažádali přesně o 378 kompostérů.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Dostali vaši obyvatelé nějaké informace? Nejen jak kompostér složit, a případně potom, co do něj dávat, nedávat?

Veronika LIPAVSKÁ, projektová manažerka, Velvary

--------------------

Ano. Určitě. Tak jednalo se o tři typy kompostérů, 1050 litrů, 800 litrů a 650 litrů. Každý občan si teda vybral typ toho kompostéru. Dostal k tomu návod, jak kompostér složit, docela jednoduše, a dostali k tomu brožurku, kompostování v domácích kompostérech, kde jsou odborné rady, jak správně kompostovat. Docela mě překvapilo, že vlastně se můžou do kompostérů házet i papírové kapesníky a ubrousky.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Museli občané splnit nějaké podmínky, aby od vás kompostér dostali?

Veronika LIPAVSKÁ, projektová manažerka, Velvary

--------------------

Byla jediná podmínka, a to, že ten kompostér musí být umístěn v území Velvary. Občané města Velvar dostali kompostéry zcela zdarma a při výdeji kompostérů s nimi byla sepsána nebo uzavřena smlouva o výpůjčce, kdy vlastně kompostér mají na 5 let půjčený a po 5 letech jim přejde do bezplatného vlastnictví. Že době udržitelnosti projektu dotace je 5 let, takže z tohoto důvodu musí být 5 let kompostér ještě ve vlastnictví města a mají ho jenom půjčený.

Tereza ŠŤASTNÁ, redaktorka

--------------------

Plánujete do budoucna, pokud třeba bude ještě nadále zájem třeba i od nově přistěhovaných lidí, že by si kompostér taky chtěli pořídit, plánujete tu anketu třeba udělat po nějakém čase znovu?

Veronika LIPAVSKÁ, projektová manažerka, Velvary

--------------------

Tak, samozřejmě pokud by takový zájem byl, měli bysme takovou zpětnou vazbu, určitě bychom to naplánovali, myslíme si, že toto je velice dobrá věc. Takže ano.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

I ve Velvarech, kde byla Tereza Šťastná, totiž vědí, že je výhodnější pomocí dotací nakoupit jednorázově kompostéry pro jednotlivé obyvatele, než platit za pravidelný svoz popelnic, protože jak říká Tomáš Hodek ...

Tomáš HODEK, zakladatel Ekodomova, manažer kampaně Kompostuj.cz

--------------------

Odpad, kterej nevznikne, nemusí bejt nikam odvážen. A vzhledem k tomu, že v podstatě pořád nějakých 40 až 50 % hmotnostních dělá právě ta biologická složka, která se tím odpadem stát nemusí, tak si myslím, že je velmi zajímavý se o tuhle tu složku zajímat a snažit se, aby neskončila v tom směsným komunálním odpadu. Ty naše zkušenosti jsou takový, že pokud už se podaří to vytřídit, tak většinou i se s tím i nějak dále dá pracovat.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka

--------------------

Ať už vznikne kompost, anebo plyn, kterým je možné vytopit například místní školku. Jenže o bioplynové stanice zatím není takový zájem, jak by ministerstvo životního prostředí čekalo. Podle šéfa tamního odboru odpadů Jaromíra Markvarta je u nás jen asi desítka takových stanic.

Jaromír MANHART, ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí --------------------

Do vybudování bioplynových stanic spíš vstupují investoři nebo svazky několika obcí. Během poslední výzvy z operačního programu Životní prostředí byly schváleny dvě nové bioplynové stanice. Ono taky samozřejmě záleží na kapacitě, jakou bioplynová stanice má. Protože je ve všech případech vždycky mnohem vyšší, než je kapacita kompostárny, a vy samozřejmě takovou kapacitu musíte naplnit.

Eva KÉZROVÁ, moderátorka --------------------

Za ty 2 roky se množství biologického odpadu na skládkách prokazatelně snížilo. Hezký poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus přeje Eva Kézrová.