ČT Otázky Václava Moravce: Péče o krajinu (3.)

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

To znamená, že se neuvažuje o zastavení těžby...

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Ano, uvažuje se o tom a...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Takže uvažujete o tom, že kvůli...

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

My jsme už dávno zastavili těžby, smrkové těžby úmyslné v jiných regionech už dávno, už 2 měsíce někdy od července přišlo to opatření, kdy jsme v prvním kroku zastavili aukce a ve druhém kroku teďka společně s našimi obchodními partnery skutečně ačkoliv to naráží trošku na dikci obchodní smlouvy, tak nicméně vzhledem k situaci si myslíme, že si to můžeme dovolit a můžeme skutečně jít i za hranu toho ustanovení obchodní smlouvy, kterou máme uzavřenou a po vzájemné dohodě skutečně netěžíme, smrkové úmyslné těžby. Děláme nahodilé těžby a už to tady i padlo. Tady i padlo to číslo, že jsme pouze v regionech těch 4 lesních správ vytěžili 1,6, vloni 1,7 milionu kubíků dřeva na 4 lesních správách a to, prosím, od, zejména teda v období od června do září, to znamená ve velmi krátkém časovém úseku. To znamená, že tam jsme museli udělat mimořádné opatření, koncentrovat kapacity. Jsou lesní, například Lesní správa město Albrechtice vytěžila za srpen, jedna lesní správa 80 tisíc kubíků metrů krychlových. To znamená, že jakoby mít obavu z toho, že nekonáme, nebo, že konáme pozdě, no my konáme tehdy, až je to viditelné. Ono dost dobře, možná by k tomu, může k tomu existovat přístup, že budeme těžit teďka a pojedeme naholo a všechno, každý smrk musí ven, ale my se snažíme tu změnu, nebo respektive ty dopady toho chřadnutí zpomalit. Takže těžíme až teprve ty smrky, které jsou evidentně napadené. A k té vaší otázce, kterou jste mi dal, tak já jsem si tady přinesl graf, to je, to jsme nevytvořili my, ale vědecké kapacity z akademické půdy, a je to jakási prognóza toho, jak by se měla změnit zonalita vegetačních stupňů v České republice v průběhu 40 let. To znamená, když se podíváme na rok 1990, tak tady vidíme poměrně velké oblasti, které jsou skutečně vhodné pro pěstování smrku, potom také pro buk, pro javory, pro ostatní dřeviny a jenom malé území někde na jižní Moravě, které je vhodné pro dub. Nebo které je takové to typicky vhodné pro dub. To není realita, ale to je zonalita ideální zonalita. A když se podíváme, jak by to pravděpodobně mělo vypadat v roce 2030, no tak najednou vidíme, že ta žlutá z roku 1990 se nám rozrostla a roztáhla se nám téměř po celé republice, kromě celé jižní Moravy zasahuje i kus střední Moravy a také Polabí a také severní a střední Čechy. A tady reálně dochází k výrazné změně. Je potřeba říci, že my lesníci na rozdíl od jiných odvětví, třeba zemědělců nehospodaříme v roční nebo dvouroční periodě. Naše /nesrozumitelné/ více než stoleté. Aktuálně je to 115 roků. Zajímavostí možná může být, že před 100 lety v roce 1920 to bylo 96 roků. To znamená, že i z toho je vidět, že dochází k nějakém posunu a určitě se netěží víc než přiroste. Nicméně toto způsobuje, že my dnes zakládáme plody, které bude sklízet čtvrtá generace po nás. A to je někdy trošku problém, problematické, protože při vší vůli se snažíme o to, aby to, aby to co nejlépe odpovídalo současným nárokům. Připravil jsem si tady taky přehled, jak na tom jsme z hlediska obnovy v kalamitních oblastech, to jsou ty 4 oblasti. A z toho vidíme, že smrku dneska v obnově používáme, uplatňujeme 19 %. Jehličnanů celkem dohromady, kdy nám hodně vyskočila jedle, tam jsme na 7 %, ale taky borovice, modřín a douglaska, tak celkem jehličnatýho dřeva je 39 % a 61 % je všech ostatních listnáčů, samozřejmě zejména buků, dubů, ale také javorů a také ostatních listnatých dřevin...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Což je přizpůsobení se právě těm změnám...

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Podle současného našeho vědomí a svědomí to nejlepší, co asi můžeme udělat, ale jestli se objeví za 15 roků kalamitní škůdce na buku a ty třetinové zhruba výsadby buků nám odejdou, tak s tím můžeme mít ohromný problém, ale dneska toho škůdce neznáme.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Ono, když naváži, pane řediteli, na vaše slova, tak Česká republika, jak jsme ukázali v úterním Fokusu, tak v těch uplynulých desetiletích se rozšiřovala plocha, která je věnována lesům. Podle údajů z roku 2015 mají lesy v Evropské unii celkem 161 milion hektarů. Tedy okolo 36 % celkové rozlohy. Největší lesní plochy najdeme, jak už sami vidíte, na severu Evropské unie, ve Švédsku lesy zabírají 28 milionů hektarů, ve Finsku přes 22 milionů hektarů, u nás zabírají lesní pozemky 2 miliony a 667 tisíc hektarů, což je asi 37 % rozlohy České republiky. Na Slovensku, v Maďarsku je zalesněno kolem 2 milionů hektarů a v Německu něco přes 11 milionů. Největší země Evropské unie, Francie s více než čtvrtiny pokryta lesy, což je 17 milionů hektarů lesa a podíváme se ještě na obnovu lesů. Přirozená obnova se loni uskutečnila na více než 4 tisícovkách hektarů. Lesy musíme také uměle vysazovat. V posledních 8 letech jsme uměle zalesnili několik tisíc hektarů, v roce 2009 šlo o 21 tisíc hektarů. Dva následující roky 22 tisíc hektarů. Od té doby lesní pozemky vznikají na výměře plus minus 20 tisíc hektarů, kromě roku 2015, kdy se zalesnilo o něco méně. Pane ministře, myslíte si, že stát se chová, protože vlastní to největší množství lesů přes Lesy České republiky, dostatečně zodpovědně? To znamená to, co odvedou Lesy České republiky na dividendách státu, ten roční ekonomický výsledek mezi 5 až 7 miliardami v těch posledních letech, tak, že se investuje zpátky do lesů a, a ne, že jenom se tím lepí díry ve státním rozpočtu?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ono je to daleko spíš asi otázka na pana generálního ředitele Szóráda, kolik zpátky z těch peněz zase dostane zase v rozpočtu, ale já bych chtěl říct to, že a souhlasím...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Myslíte si, že politická reprezentace ale má čisté svědomí? Protože pan ředitel je zkrátka vámi najatý, vámi najatý manažer, teď myslím politiky.

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Já si možná dovolím pana ministra vysvobodit trošku z téhle otázky...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ne, já si, já nechci vysvobozovat...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Jste velmi loajální...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já se z toho, ne, já se, děkuju, určitě tohle to nepotřebuju, já to rád řeknu, protože já si myslím, že už nastal čas, a není to podle mě letos, ale myslím, že ten čas už nastal jako třeba minulý rok, kdy bylo potřeba říct určitý krizový scénář a je možný, že on je na v Lesech České republiky a jenom třeba já jsem ho nečetl, možná ho má ministerstvo zemědělství, ale je jasné, že z pohledu pana generálního ředitele, jako manažera, který je placen teďka za to, aby vytvářel samozřejmě nějaký hospodářský výsledek byť ve státním podniku, tak to svádí k tomu samozřejmě upřednostňovat tu ekonomickou funkci lesa, těm ostatním. Neříkám, že to děláte, ale nicméně ono to číslo většinou hovoří, a vím, že to je sledované, kolik se odvede dividend, určitě to nemáte v tomhle tom jednoduché, ale já si myslím, že nás rozhodně čeká, možná už to mělo přijít, jakýsi jasný krizový scénář, protože já navazuju na váš Fokus, pane doktore, který jsem sledoval a  už jsme se dneska o tom zmínili. Ty procesy, které měly nastat v roce 2050, nebo takový typický rok, kolem roku 2050 byl rok 2015. Se všemi dopady. Je prostě jasné, že jestliže jsme měli připravené nějaké scénáře, tak je ale musíme sakra urychlit. Protože ten momentální stav zjevně už neodpovídá tomu, co jsme čekali, ale to není jenom v lesích, to je samozřejmě v dalších, v dalších oblastech. Ale ono to souvisí s řadou dalších věcí, ono to není jenom o stavu lesa, nebo o samozřejmě podílu listnáčů a jehličnatých, jehličnatých stromů. Ale je to třeba i o stavu zvěře. Jsou, je celá řada lesů, jako jsou Krušné hory, kde je totálně přemnož... A nejenom tam, přemnožená spárkatá zvěř, která okusuje samozřejmě ty mladé stromky, takže vysazovat tam něco bez oplocenek nemá cenu, ale oplocenky jsou drahé. Takže to, ono opravdu jednoznačně by mělo směřovat k tomu, aby, pokud takovýhle materiál je, tak aby co nejrychleji byl předložen a bylo třeba i řečeno: milý státe, nebo milí politici, zapomeňte na to, že budete moci třeba inkasovat ještě 20 let každý rok 4 nebo 5 miliard korun, prostě ta situace se mění a naopak bude potřeba do toho ty peníze investovat. To není jenom záležitost Lesů České republiky. Já beru...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Pane ministře, ale cítíte z vašeho pohledu jako vicepremiéra a ministra životního prostředí, že se lesnictví nevěnuje v tomto ohledu dostatečná pozornost, protože, když se podíváme, tak zemědělství ano, bavíme se o řepce, bavíme se o způsobu sázení kukuřice, ale už se méně hovoří o tom, jestli dostatečné množství peněz je investováno do lesnického výzkumu, právě do obnovy a změny struktury těch, těch lesů.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já ten pocit mám, ale je možná laický samozřejmě, protože pan generální ředitel v tom žije, on ty informace určitě dává ministerstvu zemědělství, ale já ten pocit opravdu mám, že třeba ty věci, které možná dneska se diskutují na, na těch lesnických fakultách, nebo, že, že se tam, a to není jenom o těch vědcích, který to třeba říkali něco 20 let, že s něco takového stane a stalo se, ale mám ten pocit, možná teď se ukáže, že ty peníze tam zpátky jdou, otázka je samozřejmě prostě do čeho, do čeho jdou, ale já bych chtěl jasně deklarovat, že je čas na to, z toho politického pohledu, aby přestalo být na státní podnik Lesy České republiky, který by měl být vzorovým podnikem a souhlasím s panem generálním  ředitelem, že jestliže dneska máme 380 tisíc vlastníků lesů soukromých, tak těžko tam nastavit úplně jako nějaký jednotící prvek pro ně všechny, ale Lesy České republiky by v tomhle tom měly být vzorový hospodář a neměli by být nuceni za každou cenu státem, aby vytvářely prostě zisk. A to je viz ten, viz ty nahodilé těžby, versus třeba úmyslné těžby, protože prostě přišla bída na kozáky a skutečně teď už je jasné, že to v těch dalších letech, pokud budou pokračovat ta sucha, tak asi budeme daleko víc těžit kůrovcové, kůrovcové těžby, zpeněžení výrazně klesá, dnes se pohybuje kolem, pan generální to ví líp, možná kolem tisíc, sto tisíc, dvě stě korun, co já jsem slyšel, to je výrazně nižší částka, takže to bude mít dopady do ekonomiky jednoznačně, ale je prostě potřeba říct, aby, aby ty politici si toto uvědomili a naopak do toho chtěli zase daleko víc věnovat, aby potom naši, naši následovníci z toho opět mohli, mohli těžit. Protože ono to opravdu není jenom o tom, že ta hmota přirůstá, to je dobře, určitě přirůstá a rozšiřuje se plocha lesů, ale teď nastávají procesy v souvislosti s klimatickou změnou, které jsou podle mě revoluční, negativní a my na ně musíme revolučně reagovat.

Václav MORAVEC, moderátor

-------------------- No ale v tom třeba zástupci třeba právě toho lesnického výzkumu říkají, podívejte se do lesnického výzkumu jde zhruba 20 milionů korun ročně v České republice a podívejte se na zisky Lesů České republiky a přitom ten lesnický výzkum například zkoumá to, jak, jak omezit ty, ty kůrovcové, ty kůrovcové generace a kůrovcové kalamity. To znamená šetrnější přístup nebo omezování těch rizik, pane profesore.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

No já naprosto souhlasím s panem ministrem, že opravdu bude třeba přesunout  důraz té produkční funkce lesa na ty další funkce, specielně funkce související s tím vodním režimem. To je prostě úplně jasné. A to je zásadní funkce. Ale...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A uvědomují si to podle vás politici dostatečně? Když se podíváte, včetně třeba...

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Teď, teď se o tom poměrně dost začíná mluvit. Ale v čem je problém. Podívejte se, vy mluvíte o lesnickém výzkumu, ale ono co se má dělat, jak mají ty lesy vypadat, to se ví už dávno a mluví se o tom strašně dávno. To, že je lepší z hlediska všeho možného, z hlediska udržení biodiverzity, z hlediska vodního režimu, když je to prostě druhově bohatý a věkově rozvrstvený les, který má přirozenou obnovu, o tom se mluví opravdu hrozně dávno. Stejně tak se několik desetiletí, už třeba 50 let mluví o tom, že to vlastně nejde, protože ta spárkatá zvěř je, tak přemnožená, že skutečně tou přirozenou obnovou se ten les ne..., jako prostě neobnoví sám od sebe. A o tom se, o těchhle věcech se mluví. To znamená z mého hlediska, ano, lesnický výzkum je důležitý, ale ten se provádí, ale my v podstatě víme, jak mají vypadat ty lesy, které budou odolné. Jo, my, my máme docela dobrou představu. Akorát, že ta představa se nerealizuje z toho důvodu, že už třeba 50 let nikdo nebyl schopen nic udělat s tím, s těmi vysokými stavy spárkaté zvěře. Já nevím, existuje dneska nějaký plán, co s tím udělat.