iHNed.cz: Český plán, jak na sucho: Přehrady, mokřady a do lesů zpátky koně. Vláda schválila plán za miliardy

Vláda má poprvé v ruce ucelený materiál, který ukazuje, jak se v příštích letech bránit suchu. Zejména jižní Moravu a Polabí trápí ubývání vody a zemědělské půdy, sucho je ale i důvodem lesní kalamity na severní Moravě. Navrhovaná opatření, například návrat řek k původnímu stavu bez regulací, jsou revoluční.

Výjimečný materiál, jenž zatím nejdůkladněji shrnuje recepty na boj proti suchu, v pondělí schválila vláda. Text, který vypracovali experti ministerstva životního prostředí, ukazuje, jak se v příštích letech bránit zejména ubývání vody a ničení zemědělské půdy. To už trápí hlavně jižní Moravu a Polabí.

Některá opatření, která koncepce navrhuje, jsou revoluční. Například řeky by se měly postupně vrátit ke svým přirozeným korytům. Experti dokonce navrhují nechat jejich břehy po případných povodních bez oprav. "Následky povodňových událostí není nutno vždy řešit zásahem směrem k obnově původního technicky upraveného stavu," stojí v textu.

Stejně tak se neplánuje obnovovat staré jezy, stupně či prahy. Řeky je mají postupně zlikvidovat samy. "Samovolné procesy rozpadu technicky upravených koryt mohou zlepšit prostupnost toků," píší autoři. Výjimku mají přehrady, jež se osvědčily, a měla by se hledat místa pro další. Podporu bude mít i přirozená obnova říčních niv, každé rozlití vody do krajiny je vítáno, každý mokřad má být chráněn. Značné státní podpory by se mělo dostat ekologicky hospodařícím zemědělcům. Stát jim chce například pomoct s odbytem, rád by podpořil jejich prodej v řetězcích.

Naopak přitvrdit má dosud nepříliš účinný boj proti používání pesticidů a herbicidů, využívaných zejména při pěstování biopaliv, jako jsou řepka či kukuřice. "Znečišťují podzemní vody, s pěstováním kukuřice je navíc spojena zvýšená míra vodní eroze půdy," zdůrazňují autoři.

Více se mají propojit vodovody, aby oblastem bez vody pomohli ti momentálně šťastnější. Aby bylo pitné vody více, měla by se její úprava zejména v suchých oblastech rozšířit o třetí stupeň. Prostá sedimentace a filtrace už nestačí. Nově by měla voda procházet i ozonizací, filtrací membránovou či přes aktivní uhlí. Hitem budou oddělené okruhy pro pitnou a užitkovou vodu, využívání dešťové vody.

"S čištěnými odpadními vodami je třeba nakládat jako se surovinou a recyklovat je," prosazuje koncepce. Blízko lesů ohrožených požáry mají vzniknout požární nádrže, při samotné těžbě v lesích mají víc pomáhat koně, kteří neničí a neudusávají půdu jako těžké stroje.

Experti plán převážně chválí, vyčítají mu však přehnaný důraz na přehrady a nekonkrétnost. "Když si rozpočítáte, kolik vody může zadržet každý čtvereční metr půdy, sebevětší nádrže jsou proti tomu legračně málo. Pro zadržení velkých objemů vody v krajině je klíčové hospodařit s půdou a tím, co na ní roste. Se strukturou lesa a polností," zdůrazňuje bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Podle Adama Viziny z Výzkumného ústavu vodohospodářského obsahuje koncepce všechny základní principy pro zajištění požadavků na vodní zdroje pro současné i budoucí podmínky. "Měla by však být podpořena například Národním akčním plánem v této problematice, typovým plánem pro dlouhodobé sucho a nezbytným operačním plánem na problematiku sucha," říká.

Opatření budou samozřejmě velmi nákladná. "Na boj se suchem máme vyčleněno celkem asi 13 miliard korun z fondů EU, osm už jsme utratili. Ministerstvo zemědělství má zase ve svém rozpočtu peníze na opatření na vodních tocích," uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Potíž bude s obnovou vodárenské infrastruktury. "Peníze, které se vydělaly, na obnovu sítě nešly. Letos naposled můžeme čerpat přislíbené evropské peníze. Bude to obrovský úkol pro novou vládu, najít prostředky na výměnu zanedbané vodovodní sítě bez evropských dotací," říká Brabec.

Stejně tak se neplánuje obnovovat staré jezy, stupně či prahy. Řeky je mají postupně zlikvidovat samy. "Samovolné procesy rozpadu technicky upravených koryt mohou zlepšit prostupnost toků," píší autoři. Výjimku mají přehrady, jež se osvědčily, a měla by se hledat místa pro další. Podporu bude mít i přirozená obnova říčních niv, každé rozlití vody do krajiny je vítáno, každý mokřad má být chráněn.

13 miliard korun má vláda z dotací Evropské unie na boj se suchem, osm už utratila.

Značné státní podpory by se mělo dostat ekologicky hospodařícím zemědělcům. Stát jim chce například pomoct s odbytem, rád by podpořil jejich prodej v řetězcích.

Naopak přitvrdit má dosud nepříliš účinný boj proti používání pesticidů a herbicidů, využívaných zejména při pěstování biopaliv, jako jsou řepka či kukuřice. "Znečišťují podzemní vody, s pěstováním kukuřice je navíc spojena zvýšená míra vodní eroze půdy," zdůrazňují autoři.

Kde vzít peníze

Evropské fondy

Klíčový zdroj hlavně pro budování a obnovu rybníků, tůní, poldrů. Aktuálně Česko čerpá v rámci dotačního programu 13 miliard korun, pět ještě zbývá.

Státní rozpočet

S penězi na různá opatření, jež mají Česko lépe připravit na boj se suchem, se počítá v různých rozpočtových kapitolách. Ze státní kasy se bude platit třeba renaturace vodních toků, tedy odstranění umělého narovnání koryt řek a potoků. Samostatnou kapitolou je obnova zanedbaných vodovodních řadů, které jsou často v soukromých rukou.

Paragrafy versus sucho

Experti píší velkou novelu vodního zákona, kde bude suchu věnována celá jedna nová hlava zákona. Připravují ji ministerstva životního prostředí a zemědělství. Přesné znění teprve vzniká, a do podzimních voleb už ho proto poslanci schválit nestihnou. Zajistit, aby lidé měli i v krizovém období dost vody, má také nový Plán pro zvládání sucha. Povinně je vytvoří jednotlivé kraje. Tomu, aby zůstávalo více vody v půdě, má pomoci také nová protierozní vyhláška.

Více se mají propojit vodovody, aby oblastem bez vody pomohli ti momentálně šťastnější. Aby bylo pitné vody více, měla by se její úprava zejména v suchých oblastech rozšířit o třetí stupeň. Prostá sedimentace a filtrace už nestačí. Nově by měla voda procházet i ozonizací, filtrací membránovou či přes aktivní uhlí. Hitem budou oddělené okruhy pro pitnou a užitkovou vodu, využívání dešťové vody. "S čištěnými odpadními vodami je třeba nakládat jako se surovinou a recyklovat je," prosazuje koncepce. Blízko lesů ohrožených požáry mají vzniknout požární nádrže, při samotné těžbě v lesích mají víc pomáhat koně, kteří neničí a neudusávají půdu jako těžké stroje.

Experti plán převážně chválí, vyčítají mu však přehnaný důraz na přehrady a nekonkrétnost. "Když si rozpočítáte, kolik vody může zadržet každý čtvereční metr půdy, sebevětší nádrže jsou proti tomu legračně málo. Pro zadržení velkých objemů vody v krajině je klíčové hospodařit s půdou a tím, co na ní roste. Se strukturou lesa a polností," zdůraznil bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Podle Adama Viziny z Výzkumného ústavu vodohospodářského obsahuje koncepce všechny základní principy pro zajištění požadavků na vodní zdroje pro současné i budoucí podmínky. "Měla by však být podpořena například Národním akčním plánem v této problematice, typovým plánem pro dlouhodobé sucho a nezbytným operačním plánem na problematiku sucha," řekl HN.

Opatření budou samozřejmě velmi nákladná. "Na boj se suchem máme vyčleněno celkem asi 13 miliard korun z fondů EU, osm už jsme utratili. Ministerstvo zemědělství má zase ve svém rozpočtu peníze na opatření na vodních tocích," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Potíž bude s obnovou vodárenské infrastruktury. "Peníze, které se vydělaly, na obnovu sítě nešly. Letos naposled můžeme čerpat přislíbené evropské peníze. Bude to obrovský úkol pro novou vládu, najít prostředky na výměnu zanedbané vodovodní sítě bez evropských dotací," řekl Brabec.

Kvůli boji se suchem je potřeba změnit také zákony. Dosud chybí takový, který by se obraně před nedostatkem vody věnoval komplexně. Změnit to má novela vodního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Suchu má být věnována celá jedna nová hlava zákona. Přesné znění teprve vzniká, a do podzimních voleb už ho proto poslanci schválit nestihnou.

Více čtěte zde.

Zdroj: iHNed.cz, 24. 7. 2017