ČT 24, 90´ČT24: Ratifikace klimatické dohody z Paříže

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

Já nás teď ale s dovolením vezmu o pár let zpět a přenesu nás zpět do České republiky, protože ochrana životního prostředí obecně nepatřila třeba po druhé světové válce mezi priority ani světových vlád a ta československá nebyla výjimkou. V padesátých letech totiž spíše startuje rozvoj těžkého průmyslu, především v severních Čechách a na severu Moravy se pak otvírají nové doly, tepelné elektrárny nebo hutě a v dalších dvou desetiletích se kvalita ovzduší postupně zhoršuje, a také se zvyšuje počet nemocných dětí, které trpí dýchacími potížemi. Znečištění potom kulminuje v osmdesátých letech, to se už projevuje i vliv lokálních topenišť nebo rozvoj automobilové dopravy. Symbolem špatného ovzduší se pak stávají inverze. Obyvatelé se o smogové situaci dozvídají třeba prostřednictvím žlutých vlaječek na vozech hromadné dopravy, jako vidíme na tomto obrázku, který konkrétně pochází z Ústí nad Labem. Situace se postupně začala pomalu měnit s nástupem devadesátých let, to totiž začaly masivně růst investice do opatření na ochranu ovzduší, a to jak ze státního rozpočtu, tak i ze samotného soukromého sektoru. Vrchol pak představoval rok 1997, kdy výdaje přesáhly 22 miliard korun. S nástupem nového milénia ovšem pak začaly klesat, k čemuž později přispěla i světová hospodářská krize. Před 7 lety tak dosáhly pouze 3,5 miliardy korun, což bylo nejméně od roku 1991, v posledních letech, jak je ale vidět na grafu, se opět zvyšují a přibližují se k hodnotám z poloviny devadesátých let. Celkově investice do ochrany životního prostředí přesáhly 600 miliard korun, z toho jen na zlepšení ovzduší putovalo víc než 220 miliard a i díky tomu se podařilo snížit třeba emise oxidu siřičitého oproti hodnotám z roku 90, skoro o 90 procent. Peníze putovaly a stále ještě putují třeba na odsiřování a odprašování nebo i na výměny kotlů v rodinných domech. Zlepšení ovzduší pomohla také modernizace vozového parku a nebo průmyslové výroby. A teď, jak jsme slíbili, míříme do Poslanecké sněmovny, měl by s námi být ve spojení ministr životního prostředí a vicepremiér za hnutí ANO Richard Brabec. Dobrý večer, pane ministře.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Zdravím vás srdečně, dobrý večer do studia vám i samozřejmě divákům.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

Je to pro vás úspěch, byť, dobrá, tak první čtení je dokonáno, ale přeci jen na popáté, s různými odklady, s velkou, s velkým odporem a těžko říct, zda se dosáhne toho úplného konce ratifikace nebo jste o tom přesvědčen?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

No, chtělo by se říct, konec dobrý, všechno dobré, on ten konec  ještě nenastal, máte pravdu, teprve pokračujeme do výboru, ale jako určitý postup to samozřejmě nebo pokrok to samozřejmě je. Mě jenom mrzí, že vlastně od toho října, kdy se ta pařížská dohoda objevila ve sněmovně, uplynulo těch 9 měsíců, takové to pomyslné těhotenství a my jsme si ho určitě mohli zkrátit, protože dnes nezaznělo nic nového, nic zásadně jiného a jenom se potvrdilo, že ty 4 pokusy skutečně byly v zásadě zbytečné a že jsme už mohli dávno být ve výborech a nemuseli jsme se dostat do té reputační krize České republiky, kdy dneska jsme opravdu poslední stát v eVropské unii, který zatím neratifikoval a bude nám to určitě ještě do toho září nebo, nebo října trvat, pokud všechno půjde dobře.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane ministře, ale promiňte, reputační krize, vy to sám říkáte, není to přece jenom trochu málo na to, aby se kolem toho dělal takový humbuk? Přitom teď mě opravte, jestli, jestli se pletu, ale závazky Evropské unie, které platily ještě před ratifikací, před podpisem pařížské dohody, ty jsou závazné i pro Českou republiku, takže vlastně pro nás by se nic nemělo měnit, ani ne podpisem, teda ani ne ratifikací, ani ratifikací nebo je to jinak?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ne, je to přesně tak, jak říkáte a o to víc je to vlastně zbytečná debata, protože tady se skutečně hrozilo jakýmisi zásadními dopady ekonomickými na Českou republiku především z pohledu ODS nebo ústy ODS o tom, že to je smlouva na 100 let a že se zavazujeme k něčemu, co nedovedeme vůbec odhadnout a co nás někde chytí. Je to naprosto tak, jak říkáte. My jsme především vázáni klimaticko-energetickým balíčkem Evropské unie, ten plníme, plnit budeme a vlastně ratifikace pařížské dohody je naším příspěvkem k solidaritě globálního úsilí o snížení emisí CO2 a pokud neratifikovali jsme zatím nebo jsme to odkládali, tak to vypadá spíš jako gesto sobectví, když jiné země, které jsou daleko více závislé na uhlí, jako třeba Polsko s tou ratifikací vůbec neměli problémy. Takže bylo to opravdu zbytečné. Já jsem sice velmi rád, že jsme se posunuli, ale, ale skutečně mohli jsme to, mohli jsme si to odpustit, byl to nedůstojné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

A prosím, jak jde vlastně tedy vaše radost a optimismus z toho, že se daří postupovat v tom procesu dohromady s tím, že vaše ministerstvo se rozhodlo nepředložit antifosilní zákon, který by nás měli podobně i jako závazek směrem z pařížské úmluvy postupně zbavit uhlíku v ekonomice, s tím, že by to zvýšilo náklady příliš pro českou ekonomiku, tak není to skutečně jenom gesto a toto je spíše tato odložení nebo zrušení antifosilního zákona ten praktický krok?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Ne, není, protože, víte, on ten antifosilní zákon byl v programovém prohlášení vlády, to je pravda, ale my jsme vlastně po tom, když jsme ho připravovali, tak jsme zjistili, že pokud se budeme řídit třeba tím britským nebo rakouským vzorem, tak v zásadě ten antifosilní zákon je velmi deklaratorní a že je to něco, co by mělo podobu, která by byla právně těžko vymahatelná, bylo by to určité gesto, které mělo podobu zákona, ale v zásadě by to nemělo žádné sankce. Já jsem vždycky rád, když něco děláme, aniž bychom na to potřebovali zákon, a to je přesně tento případ. My jsme naopak schválili politiku ochrany klimatu, která je naprosto konkrétní, má desítky konkrétních úkolů, které plníme a nejenom pro mě, myslím, že to je daleko důležitější než mít zákon, kdybychom si to prostě, řekněme, odškrtli, že jsme ten zákon schválili a navíc já jsem měl jasné, jasné signály z Poslanecké sněmovny, že ze schválení toho zákona by byl velký problém.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

Pane ministře, dobrá, tak jak se tedy dnešním, dnešním prvním krokem v ratifikaci přiblížila bezuhlíková ekonomika, jak moc se přiblížil ten, té hranice tedy, kdy se obejdeme bez fosilních paliv, bez výraznějších emisí Co2 v průmyslu, v energetice. Je to stále rok 2050, jak se hovořilo v prvních deklaracích?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Tak my jsme dneska v situaci, kdy opravdu do toho roku 2030 bezpochyby, pokud všechno dobře půjde nebo všechno půjde standardně, tak splním ten náš závazek, ale po roce 2030, respektive už po roce 2020 Evropská unie bezpochyby bude, řekněme, pokračovat v nějakých úvahách, co bude z hlediska těch redukčních cílů po roce 2030. Hovoří se o 80procentním snížení emisí do roku 2050, a to už je stav, kdy samozřejmě by to potřebovalo nejenom zásadní změny v oblasti průmyslu, které u nás už nastaly po těch devadesátých letech vlastně hlavně odstavováním těch nejvíce znečišťujících hnědouhelných bloků, a to ještě dále bude pokračovat, ale bude to znamenat i zásadnější změny například v dopravě směrem k čisté mobilitě, v zemědělství, ve skládkování, respektive v managementu odpadu a v celé řadě dalších oblastí, například i ve spotřebě domácností, protože jestliže do toho roku 2030 odhadujeme, že snížíme emise CO2 oproti roku 1990 zhruba o 45 a možná až o 50 procent, tak mezi těmi 50 procenty a těmi 80 procenty v roce 2050 už potom je prostor, který bude pro nás podstatně složitější, protože ty velké rezervy jsme právě vyčerpali tím, že průmyslu opravdu výrazně ty svoje emise snižoval a v té dopravě tak, abysme se dostali na nízkouhel..., nízko vlastně emisní energetiku a samozřejmě nízkoemisní ekonomiku jako celek, tak tam už to bude složitější a tam by to například znamenalo podle našich modelů, že naprosto zásadně budou muset změnit chování domácnosti a především dramaticky doprava směrem k čisté mobilitě.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor

--------------------

Představuje evropskou a dost možná i českou vizi Richard Brabec, ministr životního prostředí, pane ministře, děkujeme, že jste byl s námi v Devadesátce. Na shledanou.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já děkuji za pozvání. Mějte se hezky, hezký večer. Na shledanou.

Více sledujte zde (21:35).

Zdroj: ČT 24, 90´ČT24, 11. 7. 2017