iHNed.cz: Kvůli špatnému životnímu prostředí v Evropě ročně umírá asi 1,4 milionu lidí. Situaci má zlepšit Ostravská deklarace

Ministerská konference Světové zdravotnické organizace má, mimo jiné, povzbudit státy, aby se pokusily vyřešit sedm problémů v oblasti životního prostředí, které ovlivňují zdraví lidí. Mezi nimi je například znečištění ovzduší, nakládaní s chemikáliemi, s odpady nebo přílišný hluk. Na konferenci do Ostravy přijeli ministři zdravotnictví a životního prostředí z 53 zemí, potrvá do čtvrtka.

Až za 15 procent všech úmrtí v Evropě ročně může špatné životní prostředí a polovinu z nich má na svědomí znečištěné ovzduší. Je to jedno z největších enviromentálních rizik pro zdraví, způsobuje mrtvici, nemoci srdce, astma nebo nemoci dýchacího systému, upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Kvůli popílku, prachu a dalším nečistotám ve vzduchu ročně v Evropě zemře přes 600 tisíc lidí. Celkově kvůli špatnému životnímu prostředí umírá ročně až 1,4 milionu lidí.

Na konferenci WHO v Ostravě, na které se sešli ministři zdravotnictví a životního prostředí z 53 zemí, se tak organizace zaměřila právě na problém zdraví v souvislosti s životním prostředím. Mezinárodní setkání je pro moravskoslezskou metropoli symbolické. Koná se v areálu bývalých vysokých pecí a v jednom z evropských regionů, které trpí špatnou kvalitou vzduchu nejvíce.

"Je to symbolické místo také proto, že města a regiony hrají stále větší roli, spolupracujeme s lokálními administrativami, občany a soukromým sektorem. Nespoléháme se jen na spolupráci s vládami," komentuje umístění konference Zsuzsanna Jakabová, šéfka WHO pro Evropu.

Znečištění ovzduší se netýká výhradně Ostravska. Podle posledních dat Českého hydrometeorologického ústavu byl v roce 2015 špatný vzduch ve všech velkých tuzemských městech. Nejvíce pak v Ostravě, Karviné, Frýdku-Místku a okolí, za což mohly průmyslové podniky či vytápění domácností v Česku i Polsku, ale také doprava. Právě ta je největším znečišťovatelem vzduchu v Praze nebo Brně.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce už Česko na zmírnění dopadů znečištěného životního prostředí na zdraví pracuje v mnoha oblastech. Například podíl průmyslových podniků na vypouštění nečistot do ovzduší se stále snižuje. O něco podobného se stát snaží i u domácností prostřednictvím kotlíkových dotací - nabízí peníze na ekologický kotel nebo tepelné čerpadlo, aby ubylo domácností, které topí pevnými palivy. Právě topení v domácnostech je velkým zdrojem znečištění ovzduší v republice. "Je to revoluční projekt a chceme tím inspirovat i další země v Evropě," uvedl Brabec.

Ministr tím míří hlavně na Polsko, které má velký podíl na špatné kvalitě vzduchu v Moravskoslezském kraji. "Polští kolegové sice mají podobný projekt na výměnu kotlů, ale není tak rozsáhlý. Spolupracujeme v této oblasti už dvacet let, Polsko ale má větší prioritu v podpoře průmyslu a možná i tlak zespoda je menší než tady," domnívá se Brabec, proč zatím přeshraniční spolupráce moc nefunguje. Stát začal podle Brabce pomáhat obcím i městům také v dopravě nebo při smogu. "Zjistili jsme například, že žádná obec nemá regulační řád a neví, jak se chovat během regulace smogu," dodává.

Ministerská konference ve čtvrtek vyvrcholí podpisem Ostravské deklarace. Dohoda by měla zvýraznit sedm oblastí, na které by se měly státy zaměřit. Mezi nimi je třeba nakládání s chemikáliemi a starou kontaminací, špatná kvalita ovzduší, přístup k čisté vodě, nadměrný hluk nebo nakládání s odpady. "V deklaraci budou jednotlivé plány, jak tyto priority ošetřit a chceme povzbudit vlády, aby implementovaly své vlastní, národní plány," vysvětluje šéfka evropské WHO Jakabová. Deklarace navrhuje, aby se ministři zavázali k vytvoření národního portfolia toho, co budou v rámci životního prostředí a zdraví dělat, do konce roku 2018. Jak ale upozorňuje Brabec, deklarace není pro státy nijak závazná.

Ostrava hostí mezinárodní setkání takových rozměrů poprvé. Město se i díky konferenci rozhodlo usilovat o to, stát se Evropským zeleným městem pro rok 2020. "Současný stav životního prostředí, i přes všechna zlepšení, stále není ideální. Ale žádné jiné město se nemůže pochlubit takovým progresem, jako Ostrava," uvedl primátor Tomáš Macura. Nyní se chce zaměřit například na to, aby do roku 2020 neměla místní městská doprava nic společného s dieselovými motory.

Více čtěte zde.

Zdroj: iHNed.cz, Simona Janíková, 13. 6. 2017